Kde končí reklama a začíná realita?

„Latinské přísloví Mundus vult decipi, ergo decipiatur, Svět chce být klamán, nechť tedy klamán je, může být aktuálnější než kdy dříve. Jsme obklopeni bezprecedentním množstvím vjemů, výraznými vizuály a agresivními sděleními,“ říká Ondřej Tyleček, generální ředitel kreativní agentury Fairy Tailors.  Reklama má za úkol přilákat zákazníky a přesvědčit je o kvalitě produktu nebo služby. Za tímto účelem mají tvůrci k dispozici celou škálu estetických vychytávek, které produkty zdokonalí na papíře i obrazovce, protože je dokázáno, že naše smysly jsou často vnímavější k vizuálnímu dojmu, a proto není překvapením, když se přednostně zdůrazňuje nejatraktivnější stránka produktu. Řada firem si však uvědomuje, že to může být dvousečná zbraň z prostého důvodu, že si klienti mohou snadno a rychle ověřit, zda reklama odpovídá skutečnosti. „Všeobecně platí, že pokud se zákazník zklame a ztratí důvěru v danou značku, pak je velmi obtížné jej získat zpět. Vždy doporučuji klientům zaměřit se na produkt, ten mít co nejlepší, ideálně lepší než konkurence a následně v reklamě nelhat,“ říká Tomáš Vacek, partner reklamní agentury Contexto.

Burger King nedávno vypustil do světa produktovou prezentaci nového hamburgeru Whopper. Food styling v kombinaci s velikostí hamburgeru se v realitě oproti reklamě lišili do takové míry, že při obdržení objednávky američtí zákazníci váhali, jestli se skutečně jednalo o jejich objednávku, a vyvolalo to v nich silný vzdor. Nyní čelí fastfoodový řetězec žalobě za podvod na zákazníky a o tom, jak to bude dál, má rozhodnout porota složená z dam a mužů, kteří se na sociálních sítích prezentují stejným způsobem jako hvězdné novinky ve světě reklamy. Náhoda?

„V případě Burger Kingu ale osobně dávám za pravdu fastfoodovému řetězci, který si trochu pohrál s perspektivou, horní část housky posunul dozadu a ingredience navrstvil přes sebe tak, aby hamburger vzbudil dojem většího objemu. Burger King neudělal nic jiného než každý druhý uživatel Instagramu při focení svého oběda. Skutečně můžeme ve světě plném nerealistické estetiky vinit síť restaurací z přehnaného food stylingu,“ komentuje Ondřej Tyleček. V konečném důsledku je zkrátka důležité, aby marketingová komunikace vycházela z pravdivé podstaty produktu nebo služby, aby se budovala dlouhodobá důvěra u všech zákazníků.

V České republice jsou zatím komentáře k rozdílu mezi reklamou a realitou v restauracích spíše okrajové. Čeští zákazníci jsou pravděpodobně smířenější s realitou, ačkoli se to nevztahuje na všechny. Rozdíl mezi tím, jak vypadá jídlo na obrázku a jak je podáváno, bývá spíše tématem jednotlivých komentářů na sociálních sítích než rozsáhlým problémem. „Nemyslím si, že by český zákazník byl z podstaty tolerantnější než ten americký, ale protože podávání žalob nepatří mezi naše národní zvyky, předpokládám, že do rozměrů amerického případu u nás situace nikdy nevyroste,“ dodává Ondřej Tyleček.