Evropa připravuje jako první na světě zákon o regulaci AI

Opatrnost a nejistota ohledně umělé inteligence mohou připomínat dobu, kdy do našich životů začal masově pronikat internet. Podobné obavy ze ztráty soukromí, kybernetických útoků a změn na trhu práce, které existovaly tehdy, jsou v souvislosti s umělou inteligencí přítomny i dnes. Strach z jejího možného zneužití vedl dokonce k varování několika významných osobností a vědců. V otevřeném dopise, který podepsalo přes 2 600 technologických lídrů, včetně Elona Muska či Steva Wozniaka, zdůraznili naléhavou potřebu dočasně zastavit vývoj této technologie kvůli hlubokým rizikům pro společnost a lidstvo.

Svět je ale umělou inteligencí ovlivněn již delší dobu. S jejím používáním se setkáváme každý den, od doporučování obsahu na sociálních sítích až po hlasové asistenty v chytrých telefonech. AI najdeme za personalizovanými reklamami, chatboty na webových stránkách, a dokonce i v automobilech. V oblasti zdravotnictví se používá k rychlé diagnostice či analýze dat, což výrazně zvyšuje efektivitu léčby a o jejím potenciálu právě v této oblasti se často mluví v superlativech. Její využití, například pro rychlejší a přesnější diagnostiku, může mít pozitivní dopad nejen na pacienty, ale i na celý systém zdravotní péče.

Dobrým příkladem je česká skupina Channel Lab, která pomocí svých start-upů spojuje svět technologie a zdravotnictví a využívá AI pro včasnou detekci závažných onemocnění, jako je diabetická retinopatie (pomocí zdravotnického prostředku Aireen). Tyto technologie jsou dnes schopny zkrátit dobu vyhodnocení zobrazovacích metod a odhalit příznaky nemocí dříve a několikanásobně rychleji než běžné diagnostické postupy, což výrazně zlepšuje prognózu pacientů. „Využití strojového učení a umělé inteligence ve zdravotnictví má obrovský potenciál pro zlepšení efektivity diagnostiky i léčby. Jejím cílem je lékařům pomoct a ulevit od nadměrné zátěže v době, kdy populace stárne a počet pacientů zejména s neurodegenerativními onemocněními se zvyšuje,“ potvrzuje MUDr. Jan Pavlík, MBA, CEO start-upu Neurona Lab.

Umělá inteligence může tedy znamenat nejen technologický pokrok, ale také zlepšení kvality života nemocných a významnou podporu zdravotnickému personálu při zvládání rostoucího počtu pacientů. K dosažení této transformace je však nezbytná dobrá regulace, která pomůže tuto technologii správně využívat a zároveň minimalizovat negativní dopady na ostatní aspekty života.

Stejně jako se internet stal důležitou součástí našeho života a přinesl nám mnoho nových možností, může tedy i umělá inteligence přinést pozitivní inovace, pokud bude řádně regulována a eticky používána. Evropská unie na této regulaci už několik měsíců aktivně pracuje. První komplexní zákon o umělé inteligenci na světě by měl být schválen do konce letošního roku a měl by zajistit, aby systémy AI používané v EU byly bezpečné, transparentní, nediskriminační a šetrné k životnímu prostředí a měli by na ně dohlížet lidé, nikoliv automatizace.

„Regulace potenciálně nebezpečné formy umělé inteligence je jistě vhodná a je krokem správným směrem. Je však důležité jít dál a zaměřit se také na jednotlivé oblasti jejího využití, jako je například zdravotnictví a proces certifikace zdravotnických prostředků využívajících umělou inteligenci,“ upozorňuje zakladatel Channel Labu David Navrátil a dodává: „Zdravotnický průmysl je v EU již nyní přísně regulován a zefektivnění procesu certifikace zdravotnických prostředků s umělou inteligencí by mohlo zvýšit konkurenceschopnost těchto zdravotnických prostředků na globálním trhu, zejména vůči konkurentům z USA nebo Asie.“