Rozmanitý region s rozvinutým průmyslem i krásnou přírodou

A právě rozmanitost zmiňuje při charakteristice Ústeckého kraje i Statistická ročenka ČSÚ z roku 2023, podle které se tento region vyznačuje značnou rozdílností z hlediska přírodních podmínek i hospodářské struktury nebo hustoty osídlení. Už od středověku byla pro Ústecký kraj důležitá těžba rud, ostatně Krušné hory získaly svůj název od staročeského slova krušec, tedy rudný kámen. Ve dvacátém století pak region významně ovlivnila těžba hnědého uhlí. S ní souvisí i rozvoj energetiky, protože v blízkosti povrchových dolů vznikly největší české uhelné elektrárny Prunéřov, Tušimice, Ledvice a Počerady. Z dalších surovin jsou v kraji důležitá ložiska sklářských a slévárenských písků nebo stavebního kamene. Z průmyslových odvětví mají podle Statistické ročenky významné postavení už zmíněná energetika a těžba uhlí a také strojírenství či sklářství. Obecně se Ústecký kraj vyznačuje výraznou orientací hospodářství na oblasti těžkého průmyslu.

Významně je v Ústeckém kraji zastoupen průmysl chemický. Ten reprezentuje v Litvínově sídlící rafinerie ORLEN Unipetrol RPA, která má podle údajů na svých webových stránkách celkovou kapacitu zpracování ropy 5,4 milionu tun ročně. Hlavní výrobní program firmy tvoří automobilové benziny, motorová nafta a LPG. Kromě toho jsou zásadními výrobky rafinerie topné oleje, asfalty nebo olejové hydrogenáty sloužící k produkci mazacích olejů. Přímo v krajském městě Ústí nad Labem se nachází chemička Spolchemie zaměřená na výrobu epoxidových a alkydových pryskyřic, hydroxidů a chlorových derivátů či rozpouštědel. V Lovosicích sídlící firma Lovochemie je podle svých webových stránek největším producentem hnojiv v České republice a zaměřuje se hlavně na výrobu a prodej dusíkatých a vícesložkových hnojiv v pevné i kapalné formě nebo viskózových vláken. V Ústeckém kraji je také zastoupen papírenský průmysl, který reprezentuje firma Mondi Štětí, nebo průmysl stavebních hmot zastoupený cementárnou Holcim v Čížkovicích na Litoměřicku.

Právě průmyslové základy jako jednu z výhod regionu zmiňuje ředitelka Krajské hospodářské komory Ústeckého kraje Martina Francírková. „Kraj má dlouholetou průmyslovou historii, což vytváří solidní infrastrukturu a know‑how v oblastech, jako je strojírenství, chemie, sklářství a energetika. Tato průmyslová základna může být atraktivní pro podniky hledající možnosti rozšíření výroby nebo investice do nových technologií,“ upřesňuje. Jak dodává, k dalším výhodám regionu patří strategická poloha blízko hranic s Německem a také příroda a historická města, což může být atraktivní pro firmy zaměřené na cestovní ruch, outdoorové aktivity nebo ekoturismus. „Celkově lze říci, že Ústecký kraj nabízí podnikatelům různorodé příležitosti v průmyslu, technologiích, turismu a dalších odvětvích, a to díky své strategické poloze, průmyslovému dědictví a kráse kraje,“ shrnuje ředitelka Francírková.

Kromě průmyslu je pro Ústecký kraj charakteristické i pěstování ovoce, vinařství a pivovarnictví. Ovocnářstvím je proslulé hlavně Polabí a Poohří, kterým se přezdívá Zahrada Čech. Pěstování vína je typické pro Litoměřicko a nově i Mostecko, kde vinná réva roste na pozemcích zrekultivovaných po těžbě hnědého uhlí. Žatecko je světoznámé díky pěstování chmele, a právě žatecký chmel využívá při vaření piva Biskupský pivovar U svatého Štěpána, který se nachází v Diecézním domě kardinála Trochty v Litoměřicích. Ten navazuje na tradici pivovarnictví v církevních objektech, jež sahá až do desátého století, kdy se datuje první písemná zpráva o klášterním pivovaru v Čechách. Vedle žateckého chmele používají U svatého Štěpána i místní litoměřickou vodu a slad z humnové sladovny Ferdinand. Pivovar, jehož srdce tvoří měděná varna, je propojen s restaurací, ve které si každý může na stole natočit ze samovýčepu svoji třetinku či půllitr piva.

Také Ústecký kraj se musí popasovat s některými problémy. „Asi jako v každém kraji České republiky se náš region aktuálně potýká s nedostatkem kvalifikované pracovní síly s určitými dovednostmi nebo v určitých odvětvích, mezi které patří klasické řemeslné nebo chemické obory,“ říká Martina Francírková. Dalším tématem, který se dotýká Ústeckého kraje, je transformace uhelných lokalit. Region tak nyní hledá nové možnosti diverzifikace ekonomiky, aby nebyl příliš závislý na tradičních průmyslových odvětvích. „V této souvislosti se připravují projekty a programy zahrnující poskytování vzdělávacích a odborných příprav, díky kterým by se lidé mohli přesunout do nových odvětví a získat potřebné dovednosti pro pracovní trh budoucnosti,“ vysvětluje ředitelka Francírková.

Severočeský region se rovněž snaží podporovat inovace a výzkum prostřednictvím investic do vzdělávání, podpory startupů a spolupráce s místními univerzitami a výzkumnými institucemi. Důležitou roli v tom sehrává Inovační centrum Ústeckého kraje, na jehož založení se podílela Krajská hospodářská komora Ústeckého kraje spolu s místním hejtmanstvím a Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. „Centrum pomáhá firmám nastartovat jejich podnikatelský sen i růst za hranice kraje, propojuje partnery ze světa podnikání, výzkumu a vzdělávání a posiluje atraktivitu regionu pro investory s vysokou přidanou hodnotou,“ doplňuje Martina Francírková. Ke službám Inovačního centra patří například podnikatelský inkubátor, digitální dílna nebo nabídka sdílených kanceláří. Zařízení rovněž poskytuje odborné poradenství, vzdělávání či školení. Podnikatelům, a nejen těm začínajícím, pomáhá i Krajská hospodářská komora Ústeckého kraje. Ta sdružuje sedm okresních hospodářských komor, a to v Děčíně, Chomutově, Litoměřicích, Lounech, Mostě, Teplicích a Ústí nad Labem. Jejich prostřednictvím eviduje skoro sedm set podnikatelských subjektů a reprezentuje zhruba osmdesát procent zaměstnanců ze soukromého sektoru v kraji. Okresní hospodářské komory nabízejí svým členům služby, jako je poradenství, školení nebo informační servis. Zajišťují také vzdělávací a podnikatelské veletrhy a úzce spolupracují s místními firmami a školami při podpoře odborného vzdělávání a pracovního trhu. Krajská hospodářská komora se snaží řešit problematiku přesahující hranice jednotlivých okresů a pořádá fóra a kulaté stoly zaměřené na aktuální celokrajskou problematiku. Zapojuje se rovněž do evropských projektů na podporu podnikatelského prostředí.