ČNB znovu výrazně snižovala sazby

Rozhodnutí ČNB skutečně nebylo překvapivé. Aktuální inflační ohniska byla v podstatě uhašena, což opravňuje k rychlejšímu snížení o 50 bps na 4,75 %. Na druhou stranu zejména mzdově inflační tlaky plynoucí ze sektoru služeb v ekonomice zůstávají mimořádně perzistentní. Podpora křehkého oživení ekonomiky je lákavá, nicméně cenová stabilita je prvním a nejdůležitějším cílem centrální banky. Navíc, velice slušně oživuje spotřeba domácností. V příkrém kontrastu proti tomu jde stav českého průmyslu, který je stále v útlumu. Měkké indikátory v průmyslu naznačují přetrvávají kontrakci (např. PMI je na úrovni 46 bodů, tedy znatelně pod růstovými 50).

Není pochyb o tom, že nastavení měnové politiky je v současné době pro českou ekonomiku vysoce restriktivní, a to zejména z historického hlediska. Reálná úroková sazba, která znamená rozdíl mezi nominální sazbou a meziroční spotřebitelskou inflací, je silně kladná. Současná úroveň této sazby se pohybuje okolo 2,25 %, což zvyšuje míru úspor na zcela mimořádnou úroveň. Zároveň to vytváří tlak na smysluplnost investic do strojů a výrobních zařízení při vysokých úrokových sazbách. Zvýšené úrokové sazby tak pravděpodobně brzdí spotřebitelské výdaje a významně demotivují firmy k investicím.

Další výhled pro domácí měnovou politiku je tažen zejména očekáváním dalších kroků ze strany amerického Fedu a evropské ECB. Obě tyto instituce v pohledu do zpětného zrcátka vyhlížejí další vývoj cenové hladiny, tempa růstu ekonomiky či možné šoky v hospodářství. Z mého pohledu nyní bude ČNB zajímat zejména vývoj ve Francii (země bojuje s deficity přes 5,5 v poměru k HDP), kterou čekají zásadní parlamentní volby. Nestabilita, která by mohla být způsobená nějakým složitým volebním patem, pak může plně nastartovat obavy o udržitelnost zadlužení zemí měnové unie. To může sazby snadno znovu solidně rozhýbat směrem dolů.