Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024 09:00Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
Ekonomika našeho souseda si již delší dobu prochází složitým obdobím. Můžeme s jistotou říci, že tamní ekonomika je nemocná, a to přímo strukturálně. Poslední data, která dorazila z průmyslu a služeb to jen potvrzují. PMI v průmyslu totiž klesnul v září na 44,8 b. z 45,8 b. PMI a v sektoru služeb klesá na 50,5 b. z 52,9 b., ale to není žádný krátkodobý výkyv, tohle se děje už roky. Německý ekonomický model eroduje již nějakou dobu, doprovázený otřesným rozhodováním v oblasti energetické politiky, investic do infrastruktury a migrace. A to jsme se ještě nedostali do opravdu špatných časů!
V minulosti byl tento model postaven na několika klíčových předpokladech: levná energie z Ruska (to už je pryč a rozhodnutí vzdát se jádra to jen zhoršilo) trvalý růst exportu, hlavně do Číny. Čína přitom čelí vlastním problémům s domácí spotřebou a zhoršující se demografickou situací. Navíc za poslední desetiletí replikovala mnoho z německého průmyslového know-how a může Německo překonat v rozsahu výroby, a teď i v kvalitě, od aut až po solární panely, což není dobré zpráva i pro domácí ekonomiku. V neposlední řadě hrála pozitivní roli dostupná pracovní síla ve střední a východní Evropě jako součást logisticky výhodného dodavatelského řetězce. To částečně funguje, ale rozhodně už to není tak atraktivní jako dřív, vzpomeňme na prudký růst českých nákladů na pracovníka. Kapitolou samo o sobě je regulatorní rámec v podobě transmise průmyslu a požadavky na emise v rámci politiky tzv. Green dealu. Právě zde se hraje o takový poslední hřebíček do rakve německé ekonomiky.
Evropská unie si rozhodně nemůže dovolit ekonomicky slabé Německo. Tamní ekonomika v lepších časech táhla „předlužené“ ekonomiky, jako Itálie nebo Řecko. Německo ručí za dluhy předlužených států eurozóny především prostřednictvím různých záchranných mechanismů a programů Evropské unie, zejména přes Evropský stabilizační mechanismus (ESM), Evropský fond finanční stability (EFSF) a programy Evropské centrální banky (ECB). A v jiném ohledu ani ČR. Ekonomický profil ČR se do velké míry zrcadlí s Německem, s velkou závislostí na západním sousedovi, kdy 30 % našeho exportu směřuje do této země. Bohužel, kroky tamních dvou posledních vlád nás stahují společně s nimi dolů.