Rozkolísané ceny potravin mohou ovlivnit úrokové sazby

Pro ČNB však “nevyvážená” struktura inflace představuje určitá rizika a patří k hlavním důvodům pro opatrnost při snižování úrokových sazeb. Na prvním místě se centrální bance bezesporu nelíbí setrvačné inflační momentum u řady služeb (pohostinství a hoteliérství, kultura, nájemné). Problémem však může být i výraznější rozkolísanost cen potravin.

Jeden z posledních blogů ČNB upozorňuje na to, že velmi častá frekvence nákupů potravin výrazně ovlivňuje to, jak “běžný spotřebitel” skutečně vnímá inflaci. Ostatní položky (např. knihy, oblečení, kultura) pak mohou být jednoduše v hlavách lidí odsunuty na “vedlejší kolej”. Zvláště citliví mohou být lidé na položky, které v určitou část roku nakupují častěji – v Čechách klasicky například máslo před Vánocemi. Pokud v daný čas máslo zdražuje sezónně výrazněji než obvykle, je to tak velké “téma” a může zcela zkreslit celé vnímání inflace. A zdá se, že nižší předvídatelnost a vyšší rozkolísanost cen potravin může skutečně v Česku aktuálně přispívat k “vyššímu vnímání inflace”.

Je to problém? Vnímání inflace ještě neznamená, že se vzhůru posunula i inflační očekávání domácností a že jsou špatně “ukotvená” – což je tradiční obava centrálních bankéřů. Na druhou stranu vyšší vnímaná inflace může sama o sobě změnit chování domácností – teoreticky je může tlačit k agresivnějšímu mzdovému vyjednávání (pro-inflační faktor) nebo je naopak může vést při vyšších úrokových sazbách k větší tvorbě opatrnostních úspor (proti-inflační faktor). Ať tak či tak, daleko méně, než v minulosti pravděpodobně platí, že centrální bankéři mohou ceny potravin zcela přehlížet a soustředit se jen na “doma vyrobenou” jádrovou inflaci.