Proč bude ČNB více sledovat čísla z trhu práce?

ČNB stále není komfortní se strukturou inflace, které letos pomáhají dolů rychleji klesající ceny energií a pohonných hmot, avšak momentum inflace služeb zůstává relativně silné. Příběh je stále stejný. Po energetické krizi vidíme již druhý rok v řadě růst reálných mezd českých domácností, který se primárně projevuje v poptávce po službách. “Zážitkové služby” jako pohostinství, hoteliérství, rekreace nebo kultura navíc mají z principu omezenější nabídku a mohou si tedy často “říci” o vyšší cenu – inflační momentum v těchto segmentech se pohybuje spíše v blízkosti 4 % než 2 %. A ještě o něco svízelnější situace je u služeb spojených s bydlením, kde nabídka dlouhodobě výrazněji pokulhává za poptávkou a nižší úrokové sazby situaci minimálně u vlastnického bydlení (imputované nájemné) začaly viditelně zhoršovat.

ČNB tak pravděpodobně bude chtít vidět před dalším snížením sazeb náznaky zvolnění ve mzdové dynamice (vidět, že ochlazení na trhu práce dopadá do mzdových vyjednávání) a s tím související pokles inflačního momenta ve službách. Centrální banka bude podle nás citlivá zejména na to, jak probíhající obchodní napětí ovlivní čísla z trhu práce. Průmysl poslední dva roky nepřetržitě redukuje pracovní místa a do této chvíle to služby zvládaly kompenzovat. To však nemusí trvat navždy, což ostatně trochu potvrzují i dnešní vyšší než očekávané výsledky registrované nezaměstnanosti. A chladnější trh práce může ve finále znamenat nižší ochotu “bezhlavě” utrácet za služby, popřípadě investovat do nemovitostí…

My předpokládáme, že vysoké obchodní napětí letos povede k o něco pomalejšímu růstu české ekonomiky (1,7 %), než předpokládá ČNB (2,0 %), a nakonec uvidíme i lehké zpomalení ve mzdové dynamice. Ochlazení na trhu práce však podobně jako doposud nebude nijak dramatické, a proto předpokládáme již jen dvojí velmi opatrné snížení sazeb (jedno v tomto roce a druhé na začátku roku 2026) na konečná 3,0 %.