Seznamte se s regionem Brixen, Jižní Tyrolsko
V severní části Itálie leží oblast Brixen, Jižní Tyrolsko – italské Dolomity, která spojuje horskou krajinu, tradiční vesnice, kouzlo měst...
Generativní umělá inteligence (například ChatGPT, Claude nebo Copilot) mění způsob, jak lidé pracují, tvoří i učí se. Vzdělávací instituce ale často tápou, jak tuto technologii správně zapojit do výuky. Nová německá studie Harz University of Applied Sciences se snaží na tuto otázku odpovědět – a přináší konkrétní přehled dovedností, které by studenti měli ovládat, i návrh na to, jak se má přístup pedagogů změnit.
„Výzkum upozorňuje, že většina studentů dnes s AI nějakým způsobem pracuje – ale jen málo z nich to dělá efektivně. Autoři proto definují 14 klíčových dovedností, které pomáhají studentům využít AI opravdu smysluplně. Jde například o schopnost zadávat promyšlené otázky, porozumět tomu, jak AI ke svým odpovědím dochází, a umět výstupy upravit, kombinovat nebo ověřit. Zároveň se ukazuje, že vedle technických znalostí jsou zásadní i měkké dovednosti jako kritické myšlení, kreativita a schopnost spolupráce,“ říká Jan Dvořák z Počítačové školy GOPAS.
Podle studie nestačí změnit jen to, co se učí – je nutné změnit i způsob výuky. Role učitele se posouvá: už by neměl být pouze přednášejícím, ale spíše partnerem, který studenty vede, učí je klást správné otázky, vyhodnocovat výstupy AI a nacházet jejich praktické využití. Studie upozorňuje, že mnoho pedagogů na tuto změnu není připraveno – často AI nevyužívají, nebo ji dokonce v hodinách zakazují, což ale v konečném důsledku studentům škodí.
„Zkušenosti studentů s AI se velmi liší. Někteří mají výhodu – třeba díky předchozímu vzdělání nebo osobnímu zájmu – zatímco jiní se v prostředí AI orientují jen minimálně. Studie varuje, že bez cílené podpory hrozí, že se rozdíly mezi studenty ještě prohloubí. Školy by proto měly aktivně pomáhat všem studentům osvojit si základní dovednosti při práci s AI, například formou workshopů, ukázkových úkolů nebo podpůrných konzultací,“ vysvětluje Michal Černý z Audiopro.
Podle výzkumníků nestačí studenty naučit „jak AI zapnout a zadat jí úkol“. Důležité je, aby pochopili i etické a společenské dopady používání AI – například jak může být ovlivněna originalita práce, jak rozpoznat zkreslení nebo jak předejít spoléhání se na nesprávné informace. Školy by měly otevřeně diskutovat o tom, kde končí pomoc a začíná podvádění, a vytvářet pravidla, která reflektují realitu digitálního světa.
Studie uzavírá, že vzdělávání v době AI musí být více zaměřené na samostatnost, kreativitu a schopnost kombinovat různé zdroje. „Namísto klasických testů mohou školy pracovat s portfolii, zadávat otevřené projekty nebo hodnotit nejen výsledek, ale i samotný proces práce. Klíčem k úspěchu bude úzká spolupráce mezi učiteli, odborníky na technologie i samotnými studenty,“ dodává Jan Dvořák.