Umělá inteligence pomáhá v medicíně

AI se stále častěji zapojuje do monitorování chronicky nemocných pacientů pomocí chytrých zařízení a algoritmů, které sledují vitální funkce v reálném čase. Například pacienti s onemocněním srdce mohou nosit přenosná zařízení (např. EKG senzory), která pomocí AI vyhodnocují srdeční rytmus a upozorňují lékaře na odchylky ještě dříve, než se projeví symptomy. „Tato data se průběžně odesílají do cloudového systému, kde AI identifikuje potenciálně rizikové změny. Díky tomu je možné včas zasáhnout, upravit medikaci nebo předejít hospitalizaci,“ říká Milan Černý ze společnosti Audiopro.

V péči o starší pacienty, zejména s demencí či Alzheimerovou chorobou, se osvědčují tzv. AI asistenti – například chytré reproduktory s hlasovým ovládáním nebo specializované aplikace. Tyto systémy pomáhají pacientům připomínat léky, upozorňovat na denní režim nebo je navádět při jednoduchých činnostech, což zvyšuje jejich soběstačnost a snižuje psychickou zátěž pečujících osob. Například systém využívající zpracování přirozeného jazyka dokáže s pacientem vést jednoduchý rozhovor, nabídnout mu oblíbenou hudbu nebo mu pomoci zorientovat se v čase a prostoru. AI zde tedy plní roli doplňkového virtuálního pečovatele.

Screeningový systém využívající AI účinně pomáhá k odhalení rizika poškození zraku u diabetiků. Až 40 % diabetiků v České republice čelí riziku slepoty v důsledku diabetické retinopatie. Jedná se o onemocnění sítnice způsobené dlouhodobě zvýšenou hladinou cukru v krvi, když se nedostanou včas na preventivní oční vyšetření.

Moderní screeningová metoda na bázi AI umožňuje vyšetření přímo v ambulanci diabetologa, což eliminuje nutnost čekání na návštěvu očního lékaře.  „Diabetici by měli v rámci prevence alespoň jednou ročně absolvovat vyšetření očí, aby se odhalily případné změny a včas zahájila léčba, která zabrání poškození zraku nebo oslepnutí,“ vysvětluje MUDr. Magdaléna Vavrečková, oční lékařka z EUC Kliniky Ostrava a dodává: „Pokud se diagnóza opozdí, nemoc může postoupit do pokročilejších stadií, kde hrozí trvalé poškození sítnice, krvácení nebo její odchlípení. Nově tato vyšetření mohou provádět i sami diabetologové ve svých ordinacích, což pacientům usnadňuje přístup k prevenci a včasnému záchytu onemocnění.“

V radiologii se AI stále více využívá k analýze snímků, což zvyšuje přesnost a efektivitu diagnostiky. Studie z České republiky ukázala, že algoritmus hlubokého učení (DLAD) dosáhl vysoké citlivosti při detekci abnormalit na rentgenových snímcích hrudníku, čímž podporuje radiology v klinické praxi. V oblasti mamografického screeningu se již nyní doporučuje využití AI k podpoře čtení snímků dvěma nezávislými radiology, tedy v podstatě jako další, třetí čtení.

„AI se také stále více zapojuje i do laboratorní medicíny. Pokročilé algoritmy pomáhají při analýze laboratorních výsledků a identifikují vzorce, které by mohly uniknout lidskému oku. To umožňuje lékařům rychleji reagovat na potenciální zdravotní rizika,“ říká Michal Černý.

Moderní nemocnice začínají využívat AI nástroje i pro automatizaci procesů spojených s příjmem pacientů a organizací provozu. Umělá inteligence například pomáhá s rozvržením lůžkové kapacity, plánováním operací či přesměrováním pacientů podle aktuální vytíženosti oddělení. V některých zařízeních je také nasazena chytrá recepce, která zvládne samostatně vyhodnotit důvod návštěvy, zkontrolovat pojištění a nasměrovat pacienta k vhodnému lékaři.

„Díky těmto systémům se zkracují čekací doby a zvyšuje se efektivita péče. AI dokáže predikovat například vývoj počtu příjmů na akutní oddělení na základě historických dat nebo sezónních trendů, což umožňuje lepší alokaci personálu a zdrojů,“ uvádí Michal Španěl, manažer pracovního portálu JenPráce.cz.