Co dnes čekat od ECB, půjdou sazby na podzim ještě dolů?

V eurozóně, podobně jako v Česku, vidíme v posledních měsících kombinaci relativně solidních čísel z reálné ekonomiky ukazujících na relativní odolnost hospodářství vůči stávající úrovni amerických cel. Problém je, že odolnost se může ukázat dočasnou – některé firmy mohou dočasně strategicky dotovat setrvání na americkém trhu nebo dodávky přesouvat v čase dopředu v obavách z dalšího navyšování celní zátěže a nic z toho nemusí trvat “věčně”. A právě nárůst obchodního napětí v posledních třech týdnech a rostoucí riziko zavedení 30% amerických cel v průběhu srpna povede pravděpodobně evropské centrální bankéře k obezřetnosti. Nebudou podle nás interpretovat poslední solidní čísla z ekonomiky ( PMI, exporty) přehnaně optimisticky a ponechají ve hře možnost dalšího snížení úrokových sazeb.

Tomu mohou napomáhat i poslední inflační čísla, která potvrzují ve struktuře postupné odeznívání inflačních tlaků. Zatímco celková inflace v červnu zůstala v okolí 2 %, tak jádrová zvolnila na 2,3 %. Oproti Česku a obecně střední Evropě v eurozóně o poznání rychleji odeznívá zvýšená inflace ve službách, která se nyní pohybuje v okolí 3 % (zatímco v Česku lehce nad 5%). I proto zůstávala dosavadní komunikace evropských centrálních bankéřů lehce holubičí, a to nehledě na příznivější čísla z reálné ekonomiky.

Výjimkou potvrzující pravidlo byla zatím Isabel Schnabelová, která řekla, že s ohledem na dobrá čísla z ekonomiky a plánovanou německou fiskální expanzi je “laťka pro další snížení sazeb nastavena velmi vysoko”. Většinový, dnes komunikovaný názor, však ponechá podle nás možnost dalšího snižování sazeb “ve hře” a bude jej podmiňovat “nově příchozími čísly” a dalším “vývojem v obchodních jednání”.