EET 2.0: Dnešní realita je od doby první EET odlišná
Novou právní úpravu EET 2.0 schválil Parlament a v září 2026 ji podepsal prezident. Její účinnost je plánována od 1....
Praha je – pokud jde o konferenční byznys – jednou ze světových top destinací. Velký podíl na tom má i Kongresové centrum Praha a jeho současná ředitelka Lenka Žlebková.
Vy jste na tom, aby Praha byla co nejvýše v žebříčku kongresových destinací, pracovala už v rámci svého působení v Prague Convention Bureau. Jak velký podíl na tomhle úspěchu má právě Kongresové centrum Praha, které dnes vedete?
Určitě velkou, vlastně zásadní, protože ještě do roku 2019 nebylo v Praze žádné tak veliké kongresové zařízení jako je Kongresové centrum Praha. Všechny velké kongresy nad tisíc, tisíc pět set lidí, se konaly jenom u nás. Dnes už je infrastruktura lepší a o to větší šanci má teď Praha dostat se ještě i na vyšší příčky. Ale pokud jde o minulost, troufám si říci, že bez Kongresového centra Praha by to určitě top pětka nebyla.
Jak se bojuje o prestižní kongresy?
Záleží na typu akcí, ale pokud jde o velké mezinárodní kongresy, lékařské, vědecké i technologické, tak na nich se pracuje několik let. Je to podobné jako kandidatura na olympijské hry. Musí se spojit celá destinace. A k tomu, abyste uspěli, potřebujete v 80 % špičkového reprezentanta oboru, kterému je kongres zasvěcen – vědce, lékaře… Musíte mít zkrátka domácího ambasadora, který aktivně lobuje za získání kongresu do své destinace. Musí předvést odborný program, protože on je jeho obvyklým garantem.
Poslechněte si podcast s Lenkou Žlebkovou o proměnách Kongresového centra Praha i kongresového průmyslu.
Sama jste zmínila, že o takový kongres bojuje celá destinace. Jak je to s podporou města nebo státu?
Tato spolupráce je zásadní. Určitě by nám proto pomohlo obnovit podporu kandidatur ze strany CzechTourismu a státu. Máme velmi dobrou spolupráci s městem, které to opravdu po 15 letech lobbyingu pochopilo a spolupráce mezi námi a Prague Convention Bureau i Prague City Tourism je velmi úzká. Bohužel na národní úrovni trošku chybí pochopení celého oboru a toho, co přináší. Není to jen pouhý ekonomický přínos, ale také ten mimoekonomický, že kongresová turistika má dopad na rozvoj vědy a výzkumu, na prestiž celé destinace. Je to v podstatě export. A je potřeba, aby to politická reprezentace chápala meziresortně, protože náš obor většinou potřebuje minimálně tři ministerstva – jedno zastřešuje konkrétní obor a pak obvykle potřebujeme i ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo pro místní rozvoj, protože cestovní ruch pod ně spadá.
Zkusíte se podívat do budoucnosti? Jak bude vypadat kongresový průmysl v příštích letech?
Jednoznačně se ukazuje, že výroční konference, které jsou jednou za rok či za dva, tady zůstanou. Důvody jsou minimálně tři: lidé se chtějí potkávat tváří v tvář, protože v každém oboru funguje určitá rodinná pospolitost. Druhý faktor je umělá inteligence. Čím dál tím více budeme mít pochyby o tom, co je a není pravda. S tím ale podle mě poroste význam odborného programu, protože jenom na tom kongresu, face to face, budete opravdu vědět, co kdo opravdu řekl a co neřekl. A za třetí, lidé se chtějí čím dál tím více bavit a pojedou rádi za nějakým speciálním, unikátním zážitkem.