Prezident HK ČR prosazuje změnu evropské regulace dlouhodobě
Evropa musí změnit způsob, jakým vytváří regulace. Nestačí zpětně opravovat pravidla, až když začnou firmám komplikovat život. Už při vzniku...
Potravinová inflace by měla (v našem základním scénáři) ke konci roku zvolnit a přispět tak k celkovému ztlumení meziroční inflace v Česku. Pohled na poslední vývoj v české zemědělské produkci však přináší na stůl nové otázky - ceny některých zemědělců i potravinářů překvapivě pokračují v růstu.
Meziměsíčně sice průměrné zemědělské ceny v srpnu poklesly, to však byl primárně důsledek sezónního zlevňování zeleniny a ovoce. Meziročně dynamika průměrných cen v zemědělství dál zrychlovala (na 11,4 %), a to zejména kvůli živočišné výrobě – ceny vajec jsou meziročně vyšší o 45 %, skotu o 40 % a mléka o 20 %. To vše se projevuje už částečně i v potravinářském průmyslu – mlékaři meziročně zdražují o 10 %, zatímco zpracovatelé masa o 4,6 %. Pro další vývoj v živočišné výrobě také není dobrou zprávou, že rychle zdražují ceny krmiv (+5,9 %). To není pro spotřebitele nejlepší zpráva. Ceny mléčných výrobků na pultech obchodů již tlaky z výrobních řetězců sice pocítily a meziroční inflace zde dosáhla svého vrcholu. Může však odeznívat pomaleji, než jsme čekali. U masných výrobků meziroční dynamika dosáhne vrcholu až na jaře 2026 a je velkou otázkou, jak vysoký ten vrchol ve finále bude. Poslední čísla od zemědělců a potravinářů moc povzbudivě nevyznívají.
Příští rok přitom čekáme o něco nižší inflaci (2,2 % oproti letošním 2,5 %) právě díky očekávanému snížení potravinové inflace z letošních 4-5 % přibližně na 2-3 %. Pokud některé potraviny v čele s masnými výrobky budou zdražovat výrazněji, může tomu nakonec být jinak.
Vyšší potravinovou inflaci přitom nelze brát na lehkou váhu nejen proto, že má vysokou váhu v celkové inflaci (přes 17,7 %). Ale i proto, že má potenciál více než máloco jiného ovlivňovat inflační očekávání domácností. To je kvůli tomu, že rozhodování o nákupech potravin jsou velmi častá a domácnostem se tak jejich zdražování (“špatné zprávy”) zabydlí v paměti výrazněji než platby, které provádí jednou měsíčně nebo ročně. I proto od nich ČNB nemůže tak jednoduše odhlížet a nebrat je v potaz…