Strany se před volbami otázce vyšších daní vesměs vyhýbají

Rostoucí podíl automaticky valorizovaných mandatorních výdajů, nové výrazné výdaje na obranu, energetiku a zelenou transformaci a výpadek mimořádných dočasných příjmů (jako daň z mimořádných zisků) dělají z každoročního sestavování rozpočtu mimořádně složité rozpočtové úsilí. Přes nesporný úspěch při snižování deficitu veřejných financí vidíme tak v posledních letech také výrazný pokles rezervních prostředků – v tomto roce musely být například dotace na obnovitelné zdroje financovány z vládní rozpočtové rezervy.

Na nízký manévrovací prostor a vnitřní napětí v rozpočtech bude narážet také nová vláda vzešlá z víkendových voleb. I když se většina politických stran zaklíná tím, že hodlá primárně racionalizovat výdaje a hledat skrze větší efektivitu (například digitalizaci státní správy) úspory, půjde o běh na dlouhou trať. Logicky tak vyvstane otázka, jak posílit rozpočtové příjmy.

Nejlépe samozřejmě skrze rychlejší růst ekonomiky – scénář “win-win”, ve kterém se mají nakonec všichni lépe. Problém je, že česká ekonomika je pod výrazným strukturálním tlakem, nastartovaným vysokými cenami energií, zelenou transformací a v neposlední řadě fragmentací globálního obchodu. Exportně orientovaný průmysl může spíše potřebovat v nejbližších letech určitou asistenci. Těžko minimálně pro následující volební období sázet na tempa růstu ekonomiky, která by výrazně překonávala 2 %.

V takovém případě asi nezbyde nové vládě, než se dříve nebo později podívat na to, kde by se do rozpočtu daly sehnat nové příjmy. Opakovaná doporučení mezinárodních institucí (naposledy OECD https://www.oecd.org/en/publications/oecd-economic-surveys-czechia-2025_7a70af5c-en/full-report.html ) zní poměrně jasně – ideálně navýšit majetkové a nepřímé daně a snížit zdanění práce (zejména u nižších příjmových skupin). V podobném duchu se nesou i závěry velmi zevrubné analýzy PAQ research – (https://www.paqresearch.cz/post/posileni-rustu-mene-chudoby-a-vyjimek-dost-penez-na-verejne-investice-vychazi-nejpodrobnejsi-danova-studie-v-cesku/ ). Při pohledu na programy hlavních politických stran však nic podobného nevidíme – hemží se převážně sliby obecně nižšího zdanění.

Uvidíme, zda si s tím nová vláda vystačí i po volbách. Česko má sice na evropské scéně relativně větší fiskální manévrovací prostor, vnější prostředí je však daleko méně přátelské a rozpočtově nezodpovědné vlády se daleko lehčeji dostávají pod tlak trhů. Jistou ochutnávkou toho ostatně mohl být i negativní vývoj na českém dluhopisovém trhu v posledním týdnu před volbami (nejvyšší výnosy od roku 2023), který poměrně zajímavě kontrastoval s jinak pozitivní náladou na české koruně…