Prezident HK ČR prosazuje změnu evropské regulace dlouhodobě
Evropa musí změnit způsob, jakým vytváří regulace. Nestačí zpětně opravovat pravidla, až když začnou firmám komplikovat život. Už při vzniku...
Mzdy ke konci roku zrychlily svoji meziroční dynamiku ze 7,1 % na 7,4 %. Reálná mzda tak rostla o více než 5 % a byla základním „stavebním kamenem“ hospodářského růstu české ekonomiky taženým v uplynulém roce primárně útratami domácností.
Mzdy rostou nejrychleji v energetice (přes 15 %), stavebnictví a pak v širokém spektru služeb od real estate po rekreaci a kulturu. Naopak lehce podprůměrný růst mezd vidíme ve zpracovatelském průmyslu, který navíc dál redukuje pracovní místa (-1,2 % meziročně). A ne překvapivě nové lidi nabírají zejména služby – real estate má meziroční nárůst počtu zaměstnanců o 8,9 %. A jsou to opět služby, kterým se daří nejvíce zdražovat na trhu – inflační momentum se udržuje nad 4 %.
V české ekonomice tak dál vidíme v segmentu služeb určitá „nedohašená“ inflační ložiska. Ta však do určité míry mohou odrážet i strukturální změny v české ekonomice – rostoucí poptávku po službách a jejich relativní zdražování, kterému centrální banka i při sebevětší snaze asi těžko zabrání. Do jaké míry jsou zdražující služby odrazem strukturálních, a nikoliv cyklických tlaků je však velmi těžké odlišit.
V letošním roce očekáváme lehké zvolnění mzdové dynamiky z průměrných 7,2 % (za celý rok 2025) na 6,3 % (za rok 2026). To by mělo být důsledkem dalšího zpomalování mzdové dynamiky v průmyslu. Služby by si svoji zvýšenou dynamiku měly ve značné míře udržet a platy ve veřejném sektoru mohou letos růst o něco rychleji.
Z pohledu České národní banky bylo dnešní číslo lehce nad očekáváním (7,4 % versus 7,1 %) a ani struktura ukazující na rychlý růst mezd ve službách nevypadá z pohledu inflačních tlaků nijak příznivě. Je tak vedle probíhajícího konfliktu v Íránu (spojeného s růstem cen ropy a LNG) dalším argumentem podporující spíše konzervativnější křídlo v bankovní radě a stabilitu úrokových sazeb.