Vyšší inflace, slabší koruna a plusové body pro dolar

Z makroekonomického pohledu jde o tzv. stagflační šok – působící ve směru vyšších inflačních tlaků a nižšího hospodářského růstu. Typově jde o podobný šok jako v důsledku války na Ukrajině v roce 2022, prozatím však podstatně nižšího rozsahu. Velikost šoku určí zejména to, jak výrazně ceny energií vzrostou a jak dlouho zůstanou zvýšené. To více méně přímo závisí na délce uzavření Hormuzského průlivu.

Náš alternativní scénář počítající s vyššími cenami ropy (110 USD) a plynu (68 USD) ukazuje na relativně výrazné dopady do inflace v Česku (+1,4 p.b.) a v eurozóně (+0,8-0,9 p.b.) a na o něco mírnější v případě USA (+0,3 p.b.). Negativní dopady do HDP by pravděpodobně byly relativně mírné a stagflační šok by tak více zvyšoval inflaci, než snižoval hospodářský růst. V české ekonomice zůstávají stále relativně významně zranitelné energeticky náročné sektory, zbytek ekonomiky by mohl být odolnější. To však za předpokladu, že by energetický šok nebyl ještě výraznější (ropa 150 USD za barel a výše) a výrazně nevzrostla také tržní a investiční nejistota napříč průmyslovou Evropou.

Pro ECB a ČNB by náš negativní scénář pravděpodobně vedl k tomu, že by jakékoliv úvahy nad případným dalším poklesem úrokových sazeb zůstaly v „šuplíku“. Náš výhled na Fed by se i vzhledem k mírnějšímu dopadu šoku do americké inflace zatím asi nijak výrazně neměnil.

Pro korunu je situace na Blízkém východě rizikem, zatímco pro americký dolar spíše příležitostí – jak ostatně vidíme v přímém přenosu na trzích. My jsme se pokusili modelově podchytit vztah mezi eurodolarem a cenou ropy Brent a náš závěr je zhruba následující: pokud globální ekonomika (reprezentovaná USA a eurozónou) čelí nabídkovému ropnému šoku, tak růst cen ropy o každých deset 10 % může eurodolar zatlačit o 0,5 %. V praxi to může znamenat, že v našem rizikovém scénáři, kdy se cena ropy dostane až na 110 USD za barel, může eurodolar poklesnout na úroveň 1,14.