Prezident HK ČR prosazuje změnu evropské regulace dlouhodobě
Evropa musí změnit způsob, jakým vytváří regulace. Nestačí zpětně opravovat pravidla, až když začnou firmám komplikovat život. Už při vzniku...
Napětí na energetických trzích dál stoupá. S každým dalším týdnem, kdy je uzavřený Hormuzský průliv roste pravděpodobnost “extrémnějšího scénáře”, ve kterém bychom kreslily výrazné inflační dopady do evropské inflace (přes plus 1,5 procentního bodu) i české inflace (přes plus 3 procentní body), což by ve finále nenechalo v klidu centrální bankéře ani ve Frankfurtu ani v Praze. O osudu inflačního a úrokového výhledu na druhou polovinu tohoto a zejména příštího roku tak rozhodnou “bez nadsázky” nejbližší dva týdny.
My jsme v mezičase kvůli rostoucí hrozbě extrémnějšího scénáře zhoršili náš výhled na inflaci a lehce i na HDP. Od startu íránské krize jsme tak kumulativně zvýšili inflaci v eurozóně o 0,9 procentního bodu na 2,7% v roce 2026 a na 1,9% v roce 2027. V Česku jsme kumulativně zvýšili zatím inflaci stejně jako v Evropě o 0,9 p.b. – a to i když je vzhledem k vyšší energetické náročnosti česká ekonomika do budoucna bezesporu “inflačně zranitelnější”. V roce 2026 zatím stále v Česku předpokládáme o něco nižší inflační tlaky a průměrnou inflaci na 1,9%, a to zejména díky zpožděnému dopadu energetické krize do cen energií pro domácnosti a do cen potravin. To vše se nám ukáže až v roce 2027, pro který jsme posunuli naše odhady inflace na 2,9%.
Pokud bychom v Česku “přepli do extrémnějšího scénáře” (ropa 150 USD, plyn 110 EUR alespoň po dobu měsíce a pak postupné odeznívání šoku), mohou se realizovat avizované cca + 3 procentní body nad náš základní inflační scénář. Rozdíl by byl pravděpodobně cítit zejména v roce 2027 – ve vyšších cenách energií, vyšších cenách potravin, v silnějších sekundárních efektech v cenách zboží a ve vyšší setrvačnosti inflace služeb. Pokud by se v takovém případě inflace v průměru pohybovala v Česku nad 5%, bylo by asi složité pro Českou národní banku jednoduše “sedět a čekat”.
Konečné dopady do inflace (i HDP) však mohou ve finále hodně záležet i na vládní politice. Poučeni energetickou krizí spojenou s ruskou invazí na Ukrajinu už dnes lépe víme, která opatření lépe a která hůře tlumí nástup energetické inflace a její průsaky do širšího spotřebitelského koše.
Velmi zajímavá studie z měsíčníku Energy Economics ukazuje, že fungují zejména cíleně dotované ceny energií (pro vybrané podniky a domácnosti), které jsou zavedeny co nejdříve od startu energetického šoku.
Čím později k zavedení dochází, tím roste pravděpodobnost výraznějších a trvalých dopadů do inflace (i HDP). Co naopak nefunguje? Plošné dotace domácnostem nebo daňové úlevy, které lze zpravidla nasadit rychleji… jejich účinnost je však malá. Stejně jako dotace zasaženým podnikům – ty zpravidla dokáží pomoci až a nápravou škod. Pokud se vlády včetně té české zvládnou z chyb poučit, mohou být nakonec inflační dopady i v extrémnějších scénářích mírnější….