Prezident HK ČR prosazuje změnu evropské regulace dlouhodobě
Evropa musí změnit způsob, jakým vytváří regulace. Nestačí zpětně opravovat pravidla, až když začnou firmám komplikovat život. Už při vzniku...
Šéf VW Oliver Blume na konci uplynulého týdne oznámil jednu z největších vln propouštění v korporátní historii. Pokud vše schválí dozorčí rada, propustí německá automobilka 100 tisíc lidí a překoná tak výrazné restrukturalizační vlny IBM a General Motors z devadesátých let. Hlavním problémem je zjevně ostrá čínská konkurence, která se stále více zakusuje i do evropského koláče skupiny VW. Zatímco prodeje značky VW letos v Evropě klesají zhruba o 4 %, hlavní čínské značky (v čele s BYD) na evropském trhu rychle posilují (tempem růstu přes 100 %, i když samozřejmě z nižších základů).
To je jeden z důvodů, proč po několika letech stagnace a přes masivní fiskální stimul v německé ekonomice i letos očekáváme velmi slabý růst největší evropské ekonomiky pouze v blízkosti 0,7 %. Čerstvá analýza z pera MMF (Mezinárodního měnového fondu) zkoumající kořeny „německého zaostávání“ hovoří jasně – hlavním viníkem slabého růstu jsou právě „strukturální“ a nikoliv „cyklické“ faktory. Jednoduše řečeno, „viníkem“ je kombinace ostré a částečně neférové čínské konkurence, „zaspání“ Německa v klíčových oblastech (digitální technologie, bateriový „value chain“), strnulý trh práce, přílišná byrokracie a vysoké ceny energií – tento „koktejl“ se zakousl do německé produktivity a vedl ke stagnaci klíčových exportně orientovaných sektorů v čele se segmentem automotive.
Slabý výkon proto šel na vrub klopýtajících vývozů a slabých investic. Vzhledem k tomu, že však dosud nevedl k výraznějšímu poklesu zaměstnanosti, neměl zásadní dopad do schopnosti Němců utrácet. Velká část Němců do této chvíle zůstávala jednoduše řečeno „zaparkována“ v pozicích v exportně orientovaném průmyslu, kde jim šla dolů produktivita a zatím to nikomu „nevadilo“ – produktivita klesala v důsledku vysokých fixních nákladů a klesajících globálních tržeb (daných ztrátou konkurenceschopnosti). Jak ale ukazuje příběh VW, pohár začíná na některých místech přetékat. Co to znamená pro německou ekonomiku?
Střednědobě „naději“ na pozitivní strukturální změny, i když rušení „neproduktivních“ pracovních míst samo o sobě nestačí. Krátkodobě však možná trochu více bolehlavu. Doposud totiž nedošlo v německé ekonomice k výraznějším otřesům na pracovním trhu, a i proto reálná spotřeba německých domácností rostla rychleji než zbytek HDP a držela německé hospodářství „v chodu“ (viz grafy). To se však může rychle změnit.