Jihomoravský a Zlínský kraj znají své nejlepší firmy
Šestou, předposlední zastávku letošního seriálu Diamanty české byznysu hostil v úterý 13. října areál úspěšné břeclavské společnosti Fosfa.
Šéf VW Oliver Blume na konci uplynulého týdne oznámil jednu z největších vln propouštění v korporátní historii. Pokud vše schválí dozorčí rada, propustí německá automobilka 100 tisíc lidí a překoná tak výrazné restrukturalizační vlny IBM a General Motors z devadesátých let. Hlavním problémem je zjevně ostrá čínská konkurence, která se stále více zakusuje i do evropského koláče skupiny VW. Zatímco prodeje značky VW letos v Evropě klesají zhruba o 4 %, hlavní čínské značky (v čele s BYD) na evropském trhu rychle posilují (tempem růstu přes 100 %, i když samozřejmě z nižších základů).
To je jeden z důvodů, proč po několika letech stagnace a přes masivní fiskální stimul v německé ekonomice i letos očekáváme velmi slabý růst největší evropské ekonomiky pouze v blízkosti 0,7 %. Čerstvá analýza z pera MMF (Mezinárodního měnového fondu) zkoumající kořeny „německého zaostávání“ hovoří jasně – hlavním viníkem slabého růstu jsou právě „strukturální“ a nikoliv „cyklické“ faktory. Jednoduše řečeno, „viníkem“ je kombinace ostré a částečně neférové čínské konkurence, „zaspání“ Německa v klíčových oblastech (digitální technologie, bateriový „value chain“), strnulý trh práce, přílišná byrokracie a vysoké ceny energií – tento „koktejl“ se zakousl do německé produktivity a vedl ke stagnaci klíčových exportně orientovaných sektorů v čele se segmentem automotive.
Slabý výkon proto šel na vrub klopýtajících vývozů a slabých investic. Vzhledem k tomu, že však dosud nevedl k výraznějšímu poklesu zaměstnanosti, neměl zásadní dopad do schopnosti Němců utrácet. Velká část Němců do této chvíle zůstávala jednoduše řečeno „zaparkována“ v pozicích v exportně orientovaném průmyslu, kde jim šla dolů produktivita a zatím to nikomu „nevadilo“ – produktivita klesala v důsledku vysokých fixních nákladů a klesajících globálních tržeb (daných ztrátou konkurenceschopnosti). Jak ale ukazuje příběh VW, pohár začíná na některých místech přetékat. Co to znamená pro německou ekonomiku?
Střednědobě „naději“ na pozitivní strukturální změny, i když rušení „neproduktivních“ pracovních míst samo o sobě nestačí. Krátkodobě však možná trochu více bolehlavu. Doposud totiž nedošlo v německé ekonomice k výraznějším otřesům na pracovním trhu, a i proto reálná spotřeba německých domácností rostla rychleji než zbytek HDP a držela německé hospodářství „v chodu“ (viz grafy). To se však může rychle změnit.