Péče o zdraví se pomalu lepší, horší známky za mzdy a vzdělávání

Mírně pozitivní zprávou letošního vysvědčení je, že si zaměstnavatelé své známky ve většině „předmětů“ postupně zlepšují. „Zejména ve stále důležitějších oblastech, jako je péče o zdraví zaměstnanců, bych ale očekával výraznější posun. Obzvlášť s ohledem na rychlé stárnutí zaměstnanecké populace a větší důraz mladé generace na fyzické i psychické zdraví,“ komentuje výsledky Stéphane Nicoletti, CEO ve společnosti Up Benefity.

Nejlépe hodnoceným „předmětem“ na vysvědčení zaměstnavatelů i letos zůstává smysluplná náplň práce. Ta si dokonce oproti předchozím dvěma letům výrazně polepšila, když se její průměrná známka (na škále 1 až 5 jako ve škole) zlepšila na letošních 2,42.

Při zaměření na extrémy v hodnocení se ukazuje, že právě samotný obsah práce a pověst firmy jsou doménami, kde zaměstnavatelé slaví největší úspěchy. Zaměstnanci si cení toho, že jejich práce dává smysl – téměř každý čtvrtý (23,7 %) udělil v této oblasti zaměstnavateli čistou jedničku. Naopak nedostatečnou známkou hodnotilo smysluplnost práce pouze 5,6 % lidí.

„Smysl a náplň práce jsou samozřejmě zásadní atributy, ale nesmí se na jejich úkor hřešit v jiných oblastech. Zaměstnanci dnes očekávají víc, chtějí uznání, rozvoj, férové odměňování i opravdový zájem zaměstnavatele o zdraví a kvalitu života,“ komentuje Nicoletti.  

Mezi další oblasti s největším poměrem jedniček patří dobrá pověst firmy, kvalita pracovního prostředí a péče o kvalitní pracovní vztahy. Právě péče zaměstnavatelů o pracovní vztahy patří zároveň k oblastem, které se podle zaměstnanců od roku 2024 zlepšily nejvíce.

„Z našich pravidelných Barometrů zaměstnanců víme, že právě pracovní vztahy mají naprosto zásadní dopad na celkovou spokojenost zaměstnanců v práci. A pokud nejsou dobré nebo dokonce toxické, bývají jedním z nejčastějších důvodů odchodu ze současné práce,“ popisuje Stéphane Nicoletti.

Při pohledu na oblasti s největším podílem pětek je patrný výrazný kontrast. Existuje významný rozdíl mezi tím, jak pozitivně lidé vnímají náplň své práce, a jak negativně hodnotí péči firmy o jejich duševní a fyzické zdraví.

Nejhorší hodnocení se letos koncentruje právě kolem celkové pohody zaměstnanců: nejvyšší podíl pětek nasbírala péče o psychické zdraví (16,4 %), těsně následovaná zájmem o wellbeing (16,0 %) a péčí o fyzické zdraví (15,0 %). Zatímco u smysluplnosti práce volilo pětku minimum lidí, u psychického zdraví je to trojnásobek.

Oblasti spojené s osobním životem a duševní pohodou vykazují největší nespokojenost. Útěchou může být, že z dlouhodobého pohledu se průměrné známky u zdraví přesto stabilně zlepšují. U psychického zdraví klesl průměr z 3,22 v roce 2024 na aktuálních 3,08.

Oproti předchozímu roku se na vysvědčení objevila i drobná nemilá překvapení v podobě horších průměrných známek u finančního ohodnocení zaměstnanců (zhoršení z 2,82 na 2,87). Podobně hodnotí zaměstnanci i benefity a bonusy (2,88).

Finance ovšem nejsou tím jediným, co zaměstnancům chybí. Z analýzy nejslabších hodnocení vyplývá i zajímavé zjištění v oblasti uznání: slovní neformální ohodnocení, tedy „obyčejná“ pochvala, je hodnocena téměř stejně kriticky jako finanční bonusy.

„To jasně ukazuje, že v mnoha firmách chybí základní kultura uznání. Přitom stačí málo. Například v naší platformě Můj Up vidíme, že modul pro posílání neformálních pochval a poděkování mezi kolegy patří k těm vůbec nejoblíbenějším. Budování loajality a motivace přitom nestojí zaměstnavatele žádné velké finanční náklady, jde hlavně o pozornost a správné nástroje,“ dodává Stéphane Nicoletti ze společnosti Up Benefity.