Proč Němci končí a Španělé jdou dál

Vysvětlením by mohla být celkově lepší nálada ve společnosti spojená s vyšší spotřebitelskou náladou, optimističtějšími vyhlídkami společnosti a tím pádem i nastavením sportovců na „mentalitu vítězů“. A svoji roli pak mohou sehrát i peníze – strukturální hospodářský úpadek konkrétních regionů může výrazně omezovat prostředky na kulturu i sport. To dobře ukazuje například analýza časopisu The Economist, poukazující na problémy vybraných německých měst v čele s Ingolstadtem (centrála Audi) na místní rozpočty – Ingolstadtu se v posledních letech propadly lokální příjmy skoro o 50 %. Hraje tedy ekonomický výkon nějakou roli v tom, že se Španělsko za posledních deset let v žebříčku UEFA posunulo do čela hodnocení, zatímco Německo spadlo z vrcholu na 7.-8. místo a Itálie z první evropské desítky vypadla úplně?

Příběh zní lákavě, ale zatím to dostupné studie úplně nejsou schopné potvrdit. Dopad na „kvalitu výkonu“ po očištění o veškeré další vlivy má například podle starší přehledové studie Roberta Gásqueze spíše skutečnost, zda se daná země dlouhodobě řadí k bohatým (s většími možnostmi a sportovní infrastrukturou) nebo k chudším (s menšími možnostmi). Bohaté země mají podle jeho analýzy lepší fotbal, ale změny v ekonomice uvnitř dané země se do změn v žebříčku propisují jen slabě. Jednoduše řečeno – prosté „změny počasí“ v ekonomice by váš fotbalový tým neměly rozhodit.

Je však nutné podotknout, že dostupné studie jsou vesměs relativně staré a vznikly z valné většiny na datech minimálně deset let starých. A časy se mohou měnit. Zvlášť pokud dnešní potíže Německa nebudou klasickou „cyklickou přeháňkou“, ale půjde o dlouhodobější strukturální poruchu oslabující určité regiony největší evropské ekonomiky.