Volný pád ekonomiky optimismu nebrání

Ve druhém kvartálu už se plně projevily dopady opatření zavedených proti šíření koronaviru. Prudce se snížila soukromá spotřeba, investice i export a největší ekonomika eurozóny tak zůstává v hluboké recesi. Recese se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí ekonomického poklesu za sebou a německé hospodářství se do ní dostalo už v prvním čtvrtletí.

Soukromá spotřeba se ve čtvrtletí snížila o 10,9 procenta, kapitálové investice klesly o 19,6 procenta a vývoz o 20,3 procenta. Díky záchranným programům německé vlády na podporu ekonomiky ale o 1,5 procenta stouply státní výdaje.

„Druhý kvartál byla naprostá katastrofa,“ řekl agentuře Reuters ekonom společnosti VP Bank Thomas Gitzel. „Jedno jestli investice, soukromá spotřeba, export nebo dokonce dovoz – všechno bylo ve volném pádu,“ dodal.

Německá vláda představila rozsáhlá opatření, která mají zmírnit negativní dopady koronavirové krize na ekonomiku. Rozhodla se například na půl roku snížit daň z přidané hodnoty (DPH) a poskytnout rodinám jednorázový příspěvek 300 eur (zhruba 7800 Kč) na každé dítě. Celkem počítá její balík ekonomických opatření na léta 2020 a 2021 se 130 miliardami eur (3,4 bilionu Kč).

Berlín odhaduje, že i přes následné hospodářské oživení ve druhé části roku zaznamená ekonomika za celý rok nejhorší recesi v poválečné době. Naposledy uvedl, že za rok 2020 počítá s poklesem hrubého domácího produktu (HDP) o 6,3 procenta. Německá centrální banka počítá, že očekávané oživení v letošním třetím čtvrtletí potáhne soukromá spotřeba. Němci si na bankovních účtech díky stabilním příjmům uložili ve druhém kvartálu výrazně více peněz – míra úspor se meziročně téměř zdvojnásobila na 20,1 procenta, uvedl statistický úřad.

Optimismus podnikatelů však volný pád ekonomiky ve druhém čtvrtletí nezmírnil – podnikatelská důvěra v Německu v srpnu vzrostla čtvrtý měsíc po sobě a zlepšila se více, než se čekalo. Vyplývá to z dnešních dat institutu Ifo, která signalizují, že se firmy v největší evropské ekonomice vzpamatovávají z koronavirového šoku. Index důvěry se zvýšil na 92,6 z červencových 90,4 bodu. Srpnová hodnota je tak lepší, než očekávali analytici, kteří ji odhadovali na 92,2 bodu. Nejvíce se zlepšila nálada ve zpracovatelském průmyslu a ve službách. Současnou situaci hodnotí o něco lépe i prodejci, ale pro příští půlrok jsou ještě pesimističtí. Opět se o něco zhoršila i očekávání německých exportérů.

Optimističtější nálada je i na Slovensku, kde se v létě zmírnila negativní očekávání ohledně finanční situace domácností či vývoje nezaměstnanosti se v létě zmírnila. Vyplývá to z výsledků červencového průzkumu slovenského statistického úřadu.

Slovenská ekonomika v souvislosti s pandemií rovněž výrazně klesla, oficiální místa očekávají větší propad ekonomiky než v roce 2009. Míra nezaměstnanosti opět v červenci dosáhla více než tříletého maxima 7,65 procenta, zatímco na konci loňska byla těsně pod hranicí 5 %. Výrazná většina Slováků navíc podle zmíněného průzkumu očekává další růst nezaměstnanosti a potvrzují to i odhady, že zaměstnavatelé v zemi, která má téměř 5,5 milionu obyvatel, zruší v dohledné době desítky tisíc pracovních míst.

Přesto se celková nálada v zemi zlepšuje – zatímco ještě v dubnu v době karanténních opatření téměř polovina Slováků předpokládala zhoršení finanční situace své domácnosti, v červenci po uvolnění většiny dřívějších omezení tento názor zastávalo již jen 28 %.