Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024 09:00Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
Během koronavirové krize klesly příjmy naprosté většině firem napříč obory. V průzkumu mezi členy iniciativy Firmy sobě to uvedlo 96 % ze stovky respondentů. Více než polovině pak tržby klesly o více než 70 %. Dosud nedostatek peněz trápí 86 % firem zapojených do průzkumu a přibližně 11 % z nich uvedlo, že nastalou situaci nepřežije.
Na 44 % firem hodnotí státní pomoc jako nedostatečnou, 40 % známkou 4, desetina dává státu trojku. Na dvě pětiny firem zapojených do průzkumu žádaly o některý ze záručních programů COVID, jen zhruba 28 % z nich byla ale podpora schválena.
Podle vedoucího iniciativy Firmy sobě Martina Pejši za to mohou přísné podmínky, které firmy musejí pro obdržení státní pomoci splňovat. „Jednou z mnoha podmínek je například být za loňský rok v plusu. Některé firmy ale loni investovaly do svého rozvoje, dostaly se tím do ztráty a teď jsou tímto způsobem trestány. Cítíme, že jsou české firmy v evropském kontextu přístupem naší vlády znevýhodněné,“ uvedl šéf iniciativy, která sdružuje přes 8800 malých a středních firem.
Iniciativa vznikla s vypuknutím koronavirové krize s cílem sdružit malé a střední podniky, které se cítí být proti velkým firmám znevýhodněné a mají ze strany státu a bank zájem o efektivnější podporu. Aktuálně je do iniciativy zapojených přes 450 firem. Chtějí zjednodušení administrativy, zrychlení záruční doby programů COVID, konsolidace úvěrů firem a prodloužení splatnosti úvěrů na delší období u zasažených sektorů a snížení plateb za sociální a zdravotní pojištění.
On sám hodnotí státní podpůrné programy jako neefektivní. „Já osobně mám se svou firmou Creative Dock srovnání s Německem a Švýcarskem, kde máme pobočky. Ve Švýcarsku jsme si brali státem podporovaný úvěr, něco jako je v ČR program COVID. Vyplnění žádosti tam trvalo tři minuty a peníze jsme měli do dvou hodin. V Německu jsme zase měli od druhého dne zařízený kurzarbeit. V Česku jsme vyplněním sáhodlouhého formuláře strávili několik dní, abychom se pak za měsíc dozvěděli, že nic nedostaneme,“ upozornil Pejša. Není podle něj divu, že 27 % šéfů uvažuje o prodeji firmy.
Negativní vývoj této situace by měl silný dopad na trh práce a ekonomiku. Právě dnes vydala Česká správa sociálního zabezpečení zprávu, že počet podnikatelů, kteří si samostatnou výdělečnou činností skutečně vydělávají, stoupl o 19 000 na 1,05 milionu. Stále tak platí, že v žádném jiném státě Evropské unie nemají živnostníci na ekonomiku země takový vliv jako v Česku. Firmy, které zaměstnávají jednoho až devět lidí, se na celkovém počtu podniků v ČR podílejí více než 95 % a jsou největším zaměstnavatelem, když práci dávají více než třetině všech zaměstnanců.