Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024 09:00Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
Podpora polytechnického vzdělávání patří s ohledem na potřeby trhu práce k významným prioritám středního školství. Zájem žáků je však třeba probouzet dřív, než začnou vyplňovat přihlášku ke středoškolskému studiu. A to mnohde naráží na nedostatečnou materiálně technickou vybavenost škol i na nedostatek znalostí části pedagogů. V řadě krajů jsme tak svědky budování sdílených polytechnických učeben a spolupráce středních škol se základními. Nejednou přitom hrají důležitou roli jejich firemní partneři.
O tom, že žáci přicházejí na střední školu s nedostatečnými znalostmi a nízkou motivací ke studiu polytechnicky zaměřených předmětů, referovalo 58 % středních škol v plošném dotazníkovém šetření, které proběhlo v závěru roku 2018. Hodnotí-li střední školy vlastní podmínky pro výuku či zájmové aktivity, polovinu z nich brzdí zastaralé vybavení IT (zlepšit kvalitu IT a zvýšit počty zařízení by uvítalo 72 % škol), téměř 40 % škol se potýká s nevhodným či žádným vybavením laboratoří, odborných učeben či dílen (potřebu zlepšit toto zázemí deklaruje 69 % škol). Čtvrtina škol referuje o nízké podpoře zaměstnavatelů a plných 60 % nemá finance na úhradu vedení nepovinných předmětů, které by rozvíjely zájem žáků, jak ukázaly výsledky šetření potřeb škol v oblasti polytechnického vzdělávání v rámci projektu Podpora krajského akčního plánování, který zaštiťuje Národní pedagogický institut České republiky.
Vzhledem k nemalým investičním nákladům do nezbytného vybavení škol a souvisejícího vzdělávání pedagogů se některé kraje v rámci implementací svých krajských akčních plánů (IKAP) snaží situaci zlepšit budováním sdílených polytechnických učeben a vytvářením programů variabilně zaměřených na různé cílové skupiny žáků i pedagogů od mateřských po střední školy. Sdílené prostory zvyšují díky minimální dojezdové vzdálenosti dostupnost technického, přírodovědného a environmentálního vzdělávání pro tuto širokou cílovou skupinu.
V některých krajích již jsou k dispozici první výsledky z praxe sdílených polytechnických učeben nesoucích různá označení (centra interaktivní výuky, polytechnická hnízda, centra odborného výcviku…). Jedná se o dílny, v nichž se mohou žáci seznamovat s materiály, nářadím a dalším vybavením souvisejícím s různými obory, ale i o polytechnické učebny s hi-tech vybavením různého oborového zaměření. Kromě standardních výukových prostor existují pozitivní zkušenosti též s variantou mobilních učeben či dílen (polytechbus, kamion vybavený jako učebna pro výuku elektroniky hydraulických technologií, pneumatických systémů aj.).
Praha navazuje na dlouhodobou spolupráci mezi Hospodářskou komorou hl. m. Prahy a magistrátem. V prostorách středních škol jsou postupně budovaná polytechnická hnízda umožňující vzdělávání žáků ZŠ. Nabízejí klasické dílenské vybavení i výuková pracoviště s počítači, 3D tiskárnami, robotickými stavebnicemi apod.
Do škol, které nemají v rozumné dojezdové vzdálenosti polytechnické hnízdo, může zajet PolyTechBus s mobilními dílnami představujícími technické profese a řemesla. V rámci implementace KAP se v Praze počítá rovněž se vznikem sdílených center inovativní výuky. V současné době jsou otevřena 2 centra, a to na SŠ elektrotechniky, multimédií a informatiky v Praze 9 a na SŠ automobilní a informatiky „Weilovka“ v Praze 10.
V rámci projektů na podporu polytechnického vzdělávání v Libereckém kraji vzniklo při středních a vyšších odborných školách sedm center odborného vzdělávání (COV). Centra odpovídají zaměření jednotlivých odborných škol, v nichž jsou zřízena, a zároveň respektují specifika a tradice jednotlivých regionů. Kromě příslušných strojních vybavení jsou v centrech i oborově specificky vybavené laboratoře, automatizovaná a robotické zařízení aj.
Smyslem COV je sdílení výukových prostor k programům a aktivitám zaměřeným na různé cílové skupiny – v Libereckém kraji tak například tato centra fungují v rámci Střední průmyslové školy v České Lípě, při Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Kamenickém Šenově, při Obchodní akademii, Hotelové škole a Střední odborné škole v Turnově, při Střední průmyslové škole strojní a elektrotechnické a Vyšší odborné škole v Liberci, při Střední škole hospodářské a lesnické ve Frýdlantu, při Integrované střední škole ve Vysokém nad Jizerou i v rámci Střední školy řemesel a služeb v Jablonci nad Nisou.
Společnost VISC působící ve čtyřech moravských krajích si klade za cíl propojovat svět školní s pracovním. Poskytuje kariérové poradenství, spolupracuje se středními školami i firemním sektorem.
V Jihomoravském kraji je VISC zapojen do projektu Vybavení technologického centra pro průmysl 4.0. Jde o vybavení dvou technických odborných učeben a učebny mobilní. Kamion s nápisem Vezeme praxi do škol přiváží za žáky moderní učebnu vybavenou pro výuku pneumatiky, hydrauliky a elektroniky – variabilní program pokrývá možnosti výuky na 1. a 2. stupni ZŠ i na SŠ pro 10–15členné skupiny žáků v rámci projektové výuky, zájmových kroužků nebo dalších formátů podle domluvy.
Sdílená moderně vybavená pracoviště při středních školách rozhodně sehrávají významnou roli v podpoře zájmu dětí o technicky, přírodovědně a environmentálně orientované obory, velký význam však mají i pro středoškoláky samotné.
Většina žáků sice projde během studia odborným výcvikem či praxí přímo na pracovištích zaměstnavatelů, v řadě SOŠ a SOU se však můžeme setkat se zkušeností, že firemní partneři nemají dostatečnou kapacitu, aby nabídli praktické vyučování všem žákům či nejsou schopni pokrýt praktickou výuku po celou dobu studia. V neposlední řadě pak mají obavy z práce žáků na svých špičkově technologicky vybavených pracovištích, na něž si vybírají skutečně jen ty nejlepší. Otázkou rovněž zůstává, jak se v dlouhodobějším horizontu promítnou do rozsahu poskytování praktické výuky na pracovištích dopady koronavirové krize a případné změny na trhu odrážející proměny spotřebitelského chování, touto situací akcelerované. (Ostatně omezení docházky žáků na pracoviště hrozí i nyní, případně ho komplikují hygienická opatření s dodržováním odstupu, nepotkáváním se ve stejných skupinách na pracovišti apod. O omezování výroby a propouštění v řadě provozů ani nemluvě.)
Odborná, oborově různorodá, špičkově vybavená školní centra však nabízejí řadu příležitostí ke spolupráci s lídry na jednotlivých trzích i s regionálními partnery z řad zaměstnavatelů. Nejen co do vstupního vybavení, ale zejména v běžném provozu těchto učeben a center, například formou materiální podpory či zapojením odborníků z praxe do výuky i vedení rozvojových zájmových aktivit.