Sobota 25. května 2024
ikona hodiny24. 4. 2024 14:17

Čína hromadí zásoby kritických komodit

Připravuje se na devalvaci a/nebo chce zaplavit Evropu zelenými produkty?

Od začátku února došlo na londýnské burze k výraznému zdražení mědi. Na dohled psychologické hranice 10 000 dolarů za tunu táhne měď jak napjatá situace na straně nabídky, tak především silná poptávka z Číny. A podobně je tomu i u dalších klíčových komodit – od ropy přes železnou rudu až po kobalt. Výsledkem je neobvykle silný nárůst čínských zásob napříč komoditním komplexem.

Dominik Rusinko Dominik Rusinko autor

analytik ČSOB

Foto: Shutterstock.com copper mine Foto: Shutterstock.com

Zůstaneme-li u mědi, její cena je často využívána jako indikátor kondice čínské ekonomiky. A skutečně platí, že část silné poptávky jde na vrub hospodářskému oživení – především v průmyslu, kterému se v prvním čtvrtletí dařilo nad očekávání dobře. Ale celý příběh je zřejmě složitější. Nemalá část poptávky totiž odráží mohutný nárůst zásob, který je z historického pohledu i při zohlednění tradiční sezónnosti významně nadstandardní (viz graf).

Co stojí za takto agresivní akumulací zásob? Jednou z možností může být příprava Číny na devalvaci juanu. V takovém případě by dávalo silné předzásobení smysl, jelikož drtivá většina komodit je obchodována v amerických dolarech. Devalvace čínské měny by navíc podpořila vývozy elektromobilů nebo solárních panelů, u kterých je měď kritickým vstupem. Roli mohou sehrát i americké prezidentské volby. To znamená provést celou operaci, dokud je v úřadu Joe Biden, neboť odvetná opatření ze strany Donalda Trumpa by mohla být podstatně tvrdší.

Vysvětlením mohou být i strategicko-geopolitické důvody. Měď je nejdůležitějším kovem probíhající dekarbonizace, bez kterého nejde vybudovat zelená infrastruktura – solární panely, baterie nebo elektromobily. Například výroba elektromobilu vyžaduje zhruba 90 kg mědi, u spalovacích motorů je to cca 23 kg. Vysoké zásoby tohoto strategického kovu, za jehož zpracování je navíc Čína globálně zodpovědná z více než 50 %, tak dává Pekingu důležitou konkurenční výhodu. A třeba i možnost zaplavit zahraniční trhy svými „zelenými“ produkty, často vehementně podporovanými státními subvencemi.

Zatímco Čína má v rámci celého dodavatelského řetězce kritických minerálů velmi silnou pozici, Evropa v tomto ohledu zaspala. Jde přitom o zdroje, u kterých bude silná poptávka narážet na omezenou nabídku. Evropa proto musí šlápnout na plyn, pokud chce zlepšit vlastní konkurenceschopnost a naplnit ambiciózní plány uhlíkové neutrality. Alternativou je rostoucí závislost na Číně, které je – po zkušenostech s ruským plynem – nanejvýš vhodné se vyhnout.

Články autora Dominik Rusinko

Nejnovější články

Aktuality
Praha se chystá na největší bitcoinovou konferenci

Do Prahy zavítá také Michael Saylor, CEO MicroStrategy,...

Jak název akce napovídá, setkají se zde zejména...

Pro foundery rozjíždějící svůj vlastní projekt bude velmi...

Aktuality
Soutěž E.ON Energy Globe jde do finále

„Každý rok se těším, až uvidím finálové projekty...

Soutěž hledá a oceňuje ty největší ekologické nadšence...

Ekologická opatření v Botanické zahradě Přírodovědecké Fakulty Masarykovy...

Aktuality
České firmy zamíří do Černé Hory

Zástupci firem se k ministrovi připojí v neděli večer. V pondělí...

Černá Hora je kandidátským státem EU a je...

Náklady spojené s organizací mise si – stejně...

Nejnovější Názory

Expertní pohled
Nad očekávání svižný růst mezd ECB od redukce sazeb neodradí

K dispozici je zatím pouze minimum tvrdých dat...

Tento pozitivní impuls do spotřebitelské poptávky ale dělá...

Analýzy ze Spořky
Posledních deset minut, čipy a negativita

Běžný obchodní den na akciovém trhu (S&P 500)...

Proč jsou politici negativní, zesměšňují protivníky nebo na...

Názory
Spotřebitelé začínají (konečně!) utrácet

Nad očekávání rychlé oživení spotřebitelské poptávky napříč jednotlivými...

V nejbližších měsících by měly výše zmíněné faktory...