ikona hodiny 24. 4. 2024 14:17

Čína hromadí zásoby kritických komodit

Připravuje se na devalvaci a/nebo chce zaplavit Evropu zelenými produkty?

Od začátku února došlo na londýnské burze k výraznému zdražení mědi. Na dohled psychologické hranice 10 000 dolarů za tunu táhne měď jak napjatá situace na straně nabídky, tak především silná poptávka z Číny. A podobně je tomu i u dalších klíčových komodit – od ropy přes železnou rudu až po kobalt. Výsledkem je neobvykle silný nárůst čínských zásob napříč komoditním komplexem.

Dominik Rusinko Dominik Rusinko autor

Hlavní ekonom Patria Finance

Foto: Shutterstock.com
copper mine Foto: Shutterstock.com

Zůstaneme-li u mědi, její cena je často využívána jako indikátor kondice čínské ekonomiky. A skutečně platí, že část silné poptávky jde na vrub hospodářskému oživení – především v průmyslu, kterému se v prvním čtvrtletí dařilo nad očekávání dobře. Ale celý příběh je zřejmě složitější. Nemalá část poptávky totiž odráží mohutný nárůst zásob, který je z historického pohledu i při zohlednění tradiční sezónnosti významně nadstandardní (viz graf).

Co stojí za takto agresivní akumulací zásob? Jednou z možností může být příprava Číny na devalvaci juanu. V takovém případě by dávalo silné předzásobení smysl, jelikož drtivá většina komodit je obchodována v amerických dolarech. Devalvace čínské měny by navíc podpořila vývozy elektromobilů nebo solárních panelů, u kterých je měď kritickým vstupem. Roli mohou sehrát i americké prezidentské volby. To znamená provést celou operaci, dokud je v úřadu Joe Biden, neboť odvetná opatření ze strany Donalda Trumpa by mohla být podstatně tvrdší.

Vysvětlením mohou být i strategicko-geopolitické důvody. Měď je nejdůležitějším kovem probíhající dekarbonizace, bez kterého nejde vybudovat zelená infrastruktura – solární panely, baterie nebo elektromobily. Například výroba elektromobilu vyžaduje zhruba 90 kg mědi, u spalovacích motorů je to cca 23 kg. Vysoké zásoby tohoto strategického kovu, za jehož zpracování je navíc Čína globálně zodpovědná z více než 50 %, tak dává Pekingu důležitou konkurenční výhodu. A třeba i možnost zaplavit zahraniční trhy svými „zelenými“ produkty, často vehementně podporovanými státními subvencemi.

Zatímco Čína má v rámci celého dodavatelského řetězce kritických minerálů velmi silnou pozici, Evropa v tomto ohledu zaspala. Jde přitom o zdroje, u kterých bude silná poptávka narážet na omezenou nabídku. Evropa proto musí šlápnout na plyn, pokud chce zlepšit vlastní konkurenceschopnost a naplnit ambiciózní plány uhlíkové neutrality. Alternativou je rostoucí závislost na Číně, které je – po zkušenostech s ruským plynem – nanejvýš vhodné se vyhnout.

Články autora Dominik Rusinko

Nejnovější články

Názory

Rozpočet zatím podle plánu, deficity se ale začínají prodražovat

Vláda hospodařila za první tři čtvrtletí letošního roku...
Videa & Podcasty

Jakou hrozbou je chemická skládka na Heřmanické haldě?

Na Heřmanické haldě nejde jen o samotný hořící...
Aktuality

HK ČR výrazně posiluje své zastoupení ve zdravotnictví

Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) vstupuje do...

Nejnovější Názory

Názory

Rozpočet zatím podle plánu, deficity se ale začínají prodražovat

Vláda hospodařila za první tři čtvrtletí letošního roku...
Expertní pohled

Mají se investoři obávat většího ekonomického poklesu?

Poslední týdny přinesly prudký růst výnosů globálních dluhopisů....
Názory

Vyšší zdanění investičních bytů zhorší dostupnost bydlení

Investovat do rezidenčních nemovitostí patří z hlediska výnosu, rizika...