Proč čeští manažeři nemilují home office

Již přes rok životy i práci nás všech ovlivňuje pandemie, která přinesla mnohé změny i nové trendy, z nichž nejviditelnější byl bleskový přechod řady zaměstnanců na home office. Nová situace ovšem přinesla i množství změn v organizaci práce. Jak vnímali změny v roce 2020 lidé, kteří nesou právě za tuto oblast odpovědnost? Právě tomu se věnoval průzkum Trendy projektového řízení 2020.  Osloveni byli manažeři 252 firem především z Německa, Francie, UK, Itálie, Španělska a Ruska. 47 % z nich pracuje ve firmě do 50 zaměstnanců, 23 % ve společnostech o 50–250 zaměstnancích, 13 % ve firmách o 250–1000 lidech a 17 % se pohybuje ve firmách s více než 1 000 zaměstnanci.

Pro tyto manažery byly největšími pracovními výzvami v roce 2020 například právě přechod na home office a online prostředí, pokles osobních jednání, neustále se měnící podmínky, chaotická a rychle se měnící nařízení a s tím spojené řízení lidí a termínů projektů. „Nárůst home office byl u českých i zahraničních projektových manažerů loni výrazný. Bezmála polovina dotazovaných manažerů z ČR i zahraničí zaznamenala minimálně 50% nárůst práce z domova oproti minulému roku. Z home office se tak stal obrovský fenomén a jak se management s tímto fenoménem vypořádal, bylo v loňském roce naprosto zásadní pro úspěšnost firmy či projektu,“ shrnuje Filip Morávek, CEO společnosti Easy Software.

Velký rozdíl mezi českými a zahraničními manažery panuje v hodnocení vzdáleného řízení týmů z domova. Jen třetina českých manažerů vnímá řízení týmů pozitivně či neutrálně, zatímco u zahraničních manažerů je to dvakrát tolik – cca 60 %. Vyloženě pozitivně hodnotí vzdálené řízení týmu 9 % českých projektových manažerů oproti 22 % ze zahraničí. „A pak zde máme ještě jeden mimořádně důležitý faktor při posuzování home office z pohledu projektového manažera, a tím je produktivita práce týmu. Při vzdáleném řízení zaznamenalo pokles produktivity 40 % českých manažerů a pouhých 13 % její nárůst. Naopak v zahraničí nárůst produktivity týmu na home office zaregistrovala až třetina oslovených. Například v Německu to bylo 31 % manažerů. Přiznám se, že tak obrovský rozdíl nás zaskočil. Celkově si ale myslím, že výsledky ohledně vnímání home office jsou hodně ovlivněny národní povahou a potvrzují, že my, čeští manažeři, jsme zkrátka od přírody skeptičtější než naši zahraniční kolegové,“ říká Filip Morávek.

Tuzemská nespokojenost s home office může ovšem pramenit i z toho, že čeští manažeři přicházeli v roce 2020 nečekaně o své zakázky. O projekt nepřišlo jen 33 % českých manažerů, zatímco v zahraničí to bylo 44 % manažerů, tedy o třetinu více. Konkrétně v Německu loni nepřišla o zakázku dokonce plná polovina dotázaných manažerů, což je o 17 % lepší výsledek než v ČR. Dvě třetiny zahraničních manažerů získali vlivem loňských událostí nečekaně nové projekty, nejčastěji v objemu 10-25 % jejich projektového portfolia. Konkrétně na německém trhu získalo nové projekty 64 % manažerů a 36 % získalo zakázky v objemu 10–25 % svého portfolia. V Čechách získalo nové projekty jen 54 % manažerů a jejich objem v rámci portfolia byl nejčastěji do 10 %.

Rozdíl lze pozorovat i v oblasti personálního řízení a odměňování. Nejčastější reakcí českých manažerů bylo snižování odměn, zatímco zahraniční manažeři nejčastěji nabírali nové lidi anebo je propouštěli. Snižování odměn bylo v českých projektových týmech 3x častější než v zahraničních. Zahraniční týmy naopak více nabíraly nové lidi (3x častěji než čeští manažeři) anebo je propouštěly (o 42 % častěji než čeští manažeři). Zajímavým poznatkem také je, že zahraniční manažeři téměř 2x častěji reagovali intenzivnějším vzděláváním svých lidí, než manažeři čeští.

Dopad na využití projektového softwaru byl téměř srovnatelný. Více než polovina týmů nic neměnila a zhruba 40 % týmů začalo používat nový software. Zajímavé však je, že zatímco čeští manažeři spíše navyšovali celkový počet softwaru o další, zahraniční manažeři častěji nahrazovali starý software za nový.

„I když na první pohled čeští manažeři vnímají situaci negativněji než jejich zahraniční kolegové, je třeba si uvědomit, že museli urychleně zavádět procesy, které jejich zahraniční kolegové měli často již delší čas nastaveny. Minulý rok tak ukázal, jaký může mít vliv oddalování implementace nových technologií, postupů a trendů v projektovém i HR řízení,” říká Filip Morávek a pokračuje: „I my jsme museli na tyto změny a nové akutní požadavky klientů rychle reagovat. Do našeho vlajkového projektového softwaru Easy Project jsme proto přidali řízení rizik a vylepšili klíčové funkce pro vzdálenou spolupráci jako řízení zdrojů, unikátní WBS (work-breakdown-structure) myšlenkové mapy nebo Ganttův diagram.“