Osudová třináctka pro české stavebnictví

Nedávné senátní odmítnutí novely stavebního zákona je důvodem, proč dnes budou poslanci o této normě jednat znovu. Argumenty pro schválení novely jsou zřejmé – stavební řízení je v česku neúměrně dlouhé a řadí nás na chvost světového žebříčku, mezi země se zcela nefunkční státní administrativou. Zatímco v okolních evropských zemích schvalují i složitější stavby v řádu měsíců, v Česku stejný proces trvá v průměru více než osm let. Že taková situace brzdí významně růst ekonomiky je zřejmé.

Nepřekvapí, že novela má i své odpůrce. Především mezi těmi, jimž současný stav v zásadě vyhovuje. I proto těmi nejhlasitějšími jsou zástupci měst a obcí, protože právě oni v přenesené působnosti státní správy dnes mají stavební řízení ve své gesci. Že je to systém dlouhodobě nefunkční, prokorupční a přispívající k nejednotnému výkladu pravidel a postupů, to je rovněž zřejmé.

A tak předseda Svazu měst a obcí František Lukl bije na poplach a vysílá do světa poplašné zprávy o budoucí nefunkčnosti systému a znepřístupnění stavebního řízení všem mimo velká města. Komunisté mu ochotně přizvukují a straší národ tím, že v důsledku jednoho paragrafu budeme lidi stěhovat do sklepů.

Paradoxem je, že všichni, dokonce i ti, kteří nevyslovili jediný faktický argument, ale pracují jen se zjitřenými emocemi, volají po zdravém rozumu. Ten říká, že zmíněná novela rozhodně není dokonalá. Zjevně je však v klíčových aspektech lepší než stávající právní úprava a má potenciál rozhýbat zkostnatělou stavební byrokracii. A jen tak mimochodem, nemělo by v digitálním věku být občanovi jedno, kdo a kde o jeho žádosti či v jeho věci rozhoduje? Nepostačí, že to bude profesionál, který bude rozhodovat na základě jednotných a transparentních pravidel?

I Hospodářská komora senátní hlasování komentovala nesouhlasně a dnes vyzývá poslance, aby nechali zvítězit zdravý rozum. Což znamená schválit ne sice dokonalý, ale přesto lepší právní předpis a urychleně dotáhnout a vyladit digitalizaci celého stavebního řízení. Snad to poslancům dojde a ta zítřejší třináctka osudovou nebude. V opačném případě totiž česká ekonomika přijde o impuls, který jí bude velmi citelně chybět.