Startupy se zaměřují na zdraví a next-gen technologie

„Za patnáct let jsme v soutěži viděli nespočet zapálených talentů a firem, které mají značné ambice změnit svět prostřednictvím technologií. Řadě z nich se podařilo uspět v globálním měřítku a s celým týmem nás těší sledovat jejich úspěšný růst, ke kterému jsme v samotném počátku přispěli. Soutěž by nemohla být na takové úrovni  bez podpory našich partnerů, díky kterým jsme mohli rozdělit finanční a věcné ceny za více než 25 milionů korun,“ říká Martin Kešner, zakladatel Vodafone Nápad roku.

Napříč ročníky se ukázalo, že projekty zabývající se zdravím a technologiemi spojenými se zdravotnictvím jsou pro investory značně atraktivní a mají úspěch. Toto akcentuje i řada projektů, které soutěží prošly. Letošní výherce, Carebot, s využitím umělé inteligence pomáhá lékařům a dalším specialistům v přesné diagnóze plicních nálezů z rentgenových snímků. Výherce minulého roku Aireen se zabývá screeningem oční sítnice za pomoci umělé inteligence, pomáhá tak s včasným odhalením diabetické retinopatie. Nebo také aplikace VOS.Health, která se zabývá wellbeingem a mentálním zdravím – a v letošním roce dostala pozvánku na prestižní konferenci pořádanou společností Apple.

„Těší mě, že startupy v oblasti zdravotní péče jsou v Česku dlouhodobě na vzestupu a pomáhají měnit, či dokonce zachraňovat lidské životy,“ dodává Miri Kočíková, partner a operations manager soutěže Vodafone Nápad roku.

Téměř polovina přihlášených projektů se před začátkem soutěže nacházela ve fázi, kdy jejich služba či aplikace měla první platící zákazníky. Za nimi pak projekty, které již mají prototyp, spuštěné MVP či první testovací uživatele. Více než 10 % přihlášených šlo do soutěže pouze s nápadem, který by chtěli realizovat. Zároveň ¾ přihlášených do soutěže vstupují se zájmem o investici. Za existenci soutěže investoři vložili do jednotlivých projektů více než 320 milionů korun.

„Projekty, které se do soutěže hlásí, se nacházejí v různých fázích. Od začínajících podnikatelů, kteří jdou do soutěže s nápadem, až po zkušené zakladatele, kteří mají ověřený byznys a plánují expanzi na další trhy. Bez ohledu na fázi účastníci získají zpětnou vazbu od zkušené poroty složené z podnikatelů, investorů, manažerů a novinářů. Dále finalisté v rámci Mentoring Day detailně konzultují své rozvojové aktivity s více než 25 mentory, specialisty v jednotlivých oblastech. Firmám značně pomáhá i medializace či získání investice od andělských investorů či venture kapitálových fondů. Z naší zkušenosti vyplývá, že zde fáze projektu nehraje takovou roli, ale především rozhoduje tým, tržní příležitost a produkt, který řeší reálnou potřebu uživatelů či firem,“ dodává Kočíková.

Téměř polovina zakladatelů přihlášených do soutěže se nachází ve věkovém rozmezí 25 až 34 let, přičemž více než 37 % z nich pochází z Prahy a 10 % z Jihomoravského kraje. Méně než 4 % přihlášených se nacházelo ve věkové kategorii pod 20 let a naopak 25 % přihlášených má přes 40 let. Většina zakladatelů startupů jsou tak mileniálové či nastupující generace Z.