čtvrtek 5. prosince 2024
ikona hodiny 28. 2. 2023 10:19

Zákon proti praní špinavých peněz

Obchody nad tisíc eur mají svá striktní pravidla

V dnešním článku se zaměříme na téma AML a povinností vyplývajících ze zákona č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále AML zákon). Regulace vycházející z unijní úpravy zaznamenala v posledních letech mnoho změn, a proto přinášíme stručný přehled k této oblasti.

Foto: Shutterstock.com
Zákon proti praní špinavých peněz Foto: Shutterstock.com

Samotnou zkratkou AML (Anti Money Laundering) se v překladu rozumí zamezení praní špinavých peněz, a jak už tedy název napovídá, právní regulace v této oblasti cílí na potírání legalizace výnosů z trestné činnosti. S touto oblastí také významně souvisí CFT (Combating the Financing of Terrorism), v překladu boj proti financování terorismu, jež cílí na omezení přístupu k financování a finančním službám u teroristů či teroristických skupin. V zájmu mezinárodní spolupráce v této věci byl založen v roce 1989 Finanční akční výbor (FAFT) mající celosvětový vliv při vytváření standardů a doporučení v oblasti AML/CFT. Ačkoliv se rozsah jednotlivých opatření stát od státu liší, panuje celosvětová snaha o dosažení určitých standardů v této oblasti vycházejících z činnosti FAFT. V České republice je tato oblast právně regulována již výše zmíněným AML zákonem, který sice není žádnou novinkou mezi právními předpisy, jelikož jeho první verze vznikla již v roce 2008 (s účinností od roku 2009), ale v průběhu své existence prošel řadou významných novel, prostřednictvím kterých došlo mimo jiné také k rozšíření povinností u povinných osob.

Kdo je povinnou osobou dle AML zákona?

AML zákon dopadá na subjekty, které v rámci své činnosti nakládají s majetkem svých klientů či přichází do styku s informacemi o něm. Tyto osoby mají zákonem stanovené povinnosti, prostřednictvím kterých se podílejí na ochraně ekonomického prostoru. Okruh povinných osob vymezuje § 2 AML, jedná se například o:

  • banky;
  • realitní kanceláře a obchodníky s nemovitostmi;
  • osoby oprávněné ke směnárenské činnosti;
  • subjekty poskytující účetní, daňové či auditorské služby;
  • subjekty poskytující advokátní a notářské služby;
  • zakladatelé společností a poskytovatelé sídla;
  • poskytovatelé platebních služeb;
  • poskytovatelé služeb spojených s virtuálním aktivem;
  • provozovatelé hazardních her;
  • obchod s použitým zbožím vč. autobazarů.

Jaké jsou povinnosti dle AML zákona?

V případě, že se na vás jako povinnou osobu vztahuje věcná působnost AML zákona, je potřeba plnit řadu povinností. Povinná osoba musí přijmout a uplatňovat strategie a postupy vnitřní kontroly určené ke zmírnění a účinnému řízení rizik v této oblasti. Další povinnosti dopadají na tyto osoby při samotném uskutečnění obchodu s klientem. Mezi základní povinnosti patří:

  • písemně vypracovat systém vnitřních zásad;
  • hodnocení rizik;
  • určení kontaktní osoby pro oblast AML;
  • pravidelná školení zaměstnanců;
  • identifikace a kontrola klienta;
  • archivace údajů o klientovi;
  • informační povinnost;
  • oznámení podezřelého obchodu;
  • oznámení nesrovnalostí v Evidenci skutečných majitelů.

Nejvýznamnější povinností dopadajících na klienty povinných osob je tak samotná identifikace a kontrola.

U identifikace klienta se jedná o ověření a zaznamenání základních identifikačních údajů klienta a zjištění, zda není klient politicky exponovanou osobou či osobou vůči níž ČR uplatňuje sankce. Identifikaci je povinná osoba povinna provést vždy, pokud hodlá s klientem uskutečnit obchod (jednorázové plnění) převyšující 1 000 EUR, při obchodním vztahu (smluvní vztah předpokládající opakované plnění) či v případě podezřelého obchodu. Během identifikace se zjišťují a zaznamenávají údaje dle požadavků § 8 AML zákona.

U kontroly klienta probíhá zjištění dalších informací o obchodu či obchodním vztahu, zjištění vlastnické a řídící struktury, přezkoumání původu zdrojů prostředků, kterých se obchod či obchodní vztah týká. Samotná kontrola se provádí v průběhu trvání obchodního vztahu či v případě vyvolání potřeby kontroly dle zákonem stanovených skutečností jako např. před uskutečněním obchodu s politicky exponovanou osobou nebo při obchodu s klientem z vysoce rizikové země. Skutečnosti zjišťované během kontroly shrnuje § 9 AML zákona.

Upozorňujeme na skutečnost, že v případě, kdy se klient odmítne podrobit identifikaci či kontrole a neposkytne potřebnou součinnost, je povinná osoba nucena dle AML zákona odmítnout uskutečnit obchod, uzavřít obchodní vztah, případně, není-li to vyloučeno jiným právním předpisem, ukončit obchodní vztah.

V rámci stanovených povinností bychom chtěli upozornit také na oznamovací povinnost, jež vzniká v případě zjištění nesrovnalostí dle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů. V případě, kdy klient nenapraví zjištěné nesrovnalosti v evidenci, je povinná osoba povinna oznámit tuto nesrovnalost příslušnému soudu. O významné novele tohoto zákona jsme psali již v našem dřívějším článku Novela zákona o evidenci skutečných majitelů, ve kterém můžete najít bližší informace k této oblasti.

Jaké jsou sankce za neplnění povinností?

Plnění povinností ze strany povinných osob podléhá dozoru. AML zákon dává obecnou pravomoc k výkonu správního dozoru Finančnímu analytickému úřadu (dále FAÚ). Vedle FAÚ je pak pro jednotlivá odvětví stanoven dozorčí úřad, typicky profesní komory, který vykonává dozor v AML oblasti u vymezeného okruhu povinných osob. Jako příklad můžeme uvést dozor vykonávaný ze strany Komory daňových poradců České republiky nad činností daňových poradců.

V průběhu postupných novelizací AML zákona došlo ke zpřísnění trestů a rozlišení jejich závažnosti dle tří kritérií, a to, zda byly spáchány závažně, opakovaně nebo jsou páchány soustavně. Přestupkem dle AML zákona je:

  • nesplnění povinností při identifikaci a kontrole klienta;
  • nesplnění informační povinnosti;
  • nesplnění oznamovací povinnosti;
  • nesplnění povinnosti odložit příkaz klienta;
  • nesplnění povinností k prevenci;
  • neplnění povinností skupiny a porušení povinností úvěrovými a finančními institucemi.

Sankce za neplnění povinností dosahují extrémní výše, kdy horní hranici u nejzávažnějších přestupků tvoří sankce do výše 130 000 000 Kč.

Závěrem je možné shrnout, že rozsah stanovených povinností je skutečně rozsáhlý a klade řadu požadavků na povinné osoby. Je proto pro dané osoby důležité osvojit si tuto problematiku a určit správné strategické postupy pro zajištění souladu s regulací v této oblasti, která se neustále vyvíjí. V opačném případě se vystavují riziku sankcí, které můžou být vzhledem k jejich výši pro menší společnosti likvidační.

Články autora Lucie Šutovská

Nejnovější články

Nezařazené

Sledujte živě mezinárodní konferenci Klíčové faktory úspěchu

V pátek 6. prosince se slavnostním večer s vyhlášením výsledků...
Aktuality

Evropa potřebuje antibyrokratickou reformu

Evropa zaostává v ekonomickém růstu, výzkumu a vývoji, podnikatelé...
Trendy

Zdicí robot poprvé mimo ČR – WLTR staví v Rakousku

Zdicí robot WLTR od GreenBuild, dceřiné společnosti wienerberger,...

Nejnovější Expertní pohled

Expertní pohled

Kam se ztrácí odpad?

Problematika odpadů často vyvolává mnoho otázek. Odpady jsou...
Aktuality

Nová pravidla pro zaměstnance, podnikatele i investory

Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost řada...
Expertní pohled

ESG reportování podléhá novým pravidlům

Evropská směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) přináší...