Obchody nad tisíc eur mají svá striktní pravidla

Samotnou zkratkou AML (Anti Money Laundering) se v překladu rozumí zamezení praní špinavých peněz, a jak už tedy název napovídá, právní regulace v této oblasti cílí na potírání legalizace výnosů z trestné činnosti. S touto oblastí také významně souvisí CFT (Combating the Financing of Terrorism), v překladu boj proti financování terorismu, jež cílí na omezení přístupu k financování a finančním službám u teroristů či teroristických skupin. V zájmu mezinárodní spolupráce v této věci byl založen v roce 1989 Finanční akční výbor (FAFT) mající celosvětový vliv při vytváření standardů a doporučení v oblasti AML/CFT. Ačkoliv se rozsah jednotlivých opatření stát od státu liší, panuje celosvětová snaha o dosažení určitých standardů v této oblasti vycházejících z činnosti FAFT. V České republice je tato oblast právně regulována již výše zmíněným AML zákonem, který sice není žádnou novinkou mezi právními předpisy, jelikož jeho první verze vznikla již v roce 2008 (s účinností od roku 2009), ale v průběhu své existence prošel řadou významných novel, prostřednictvím kterých došlo mimo jiné také k rozšíření povinností u povinných osob.

AML zákon dopadá na subjekty, které v rámci své činnosti nakládají s majetkem svých klientů či přichází do styku s informacemi o něm. Tyto osoby mají zákonem stanovené povinnosti, prostřednictvím kterých se podílejí na ochraně ekonomického prostoru. Okruh povinných osob vymezuje § 2 AML, jedná se například o:

• banky;
• realitní kanceláře a obchodníky s nemovitostmi;
• osoby oprávněné ke směnárenské činnosti;
• subjekty poskytující účetní, daňové či auditorské služby;
• subjekty poskytující advokátní a notářské služby;
• zakladatelé společností a poskytovatelé sídla;
• poskytovatelé platebních služeb;
• poskytovatelé služeb spojených s virtuálním aktivem;
• provozovatelé hazardních her;
• obchod s použitým zbožím vč. autobazarů.

V případě, že se na vás jako povinnou osobu vztahuje věcná působnost AML zákona, je potřeba plnit řadu povinností. Povinná osoba musí přijmout a uplatňovat strategie a postupy vnitřní kontroly určené ke zmírnění a účinnému řízení rizik v této oblasti. Další povinnosti dopadají na tyto osoby při samotném uskutečnění obchodu s klientem. Mezi základní povinnosti patří:

• písemně vypracovat systém vnitřních zásad;
• hodnocení rizik;
• určení kontaktní osoby pro oblast AML;
• pravidelná školení zaměstnanců;
• identifikace a kontrola klienta;
• archivace údajů o klientovi;
• informační povinnost;
• oznámení podezřelého obchodu;
• oznámení nesrovnalostí v Evidenci skutečných majitelů.

Nejvýznamnější povinností dopadajících na klienty povinných osob je tak samotná identifikace a kontrola.

U identifikace klienta se jedná o ověření a zaznamenání základních identifikačních údajů klienta a zjištění, zda není klient politicky exponovanou osobou či osobou vůči níž ČR uplatňuje sankce. Identifikaci je povinná osoba povinna provést vždy, pokud hodlá s klientem uskutečnit obchod (jednorázové plnění) převyšující 1 000 EUR, při obchodním vztahu (smluvní vztah předpokládající opakované plnění) či v případě podezřelého obchodu. Během identifikace se zjišťují a zaznamenávají údaje dle požadavků § 8 AML zákona.

U kontroly klienta probíhá zjištění dalších informací o obchodu či obchodním vztahu, zjištění vlastnické a řídící struktury, přezkoumání původu zdrojů prostředků, kterých se obchod či obchodní vztah týká. Samotná kontrola se provádí v průběhu trvání obchodního vztahu či v případě vyvolání potřeby kontroly dle zákonem stanovených skutečností jako např. před uskutečněním obchodu s politicky exponovanou osobou nebo při obchodu s klientem z vysoce rizikové země. Skutečnosti zjišťované během kontroly shrnuje § 9 AML zákona.

Upozorňujeme na skutečnost, že v případě, kdy se klient odmítne podrobit identifikaci či kontrole a neposkytne potřebnou součinnost, je povinná osoba nucena dle AML zákona odmítnout uskutečnit obchod, uzavřít obchodní vztah, případně, není-li to vyloučeno jiným právním předpisem, ukončit obchodní vztah.

V rámci stanovených povinností bychom chtěli upozornit také na oznamovací povinnost, jež vzniká v případě zjištění nesrovnalostí dle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů. V případě, kdy klient nenapraví zjištěné nesrovnalosti v evidenci, je povinná osoba povinna oznámit tuto nesrovnalost příslušnému soudu. O významné novele tohoto zákona jsme psali již v našem dřívějším článku Novela zákona o evidenci skutečných majitelů, ve kterém můžete najít bližší informace k této oblasti.

Plnění povinností ze strany povinných osob podléhá dozoru. AML zákon dává obecnou pravomoc k výkonu správního dozoru Finančnímu analytickému úřadu (dále FAÚ). Vedle FAÚ je pak pro jednotlivá odvětví stanoven dozorčí úřad, typicky profesní komory, který vykonává dozor v AML oblasti u vymezeného okruhu povinných osob. Jako příklad můžeme uvést dozor vykonávaný ze strany Komory daňových poradců České republiky nad činností daňových poradců.

V průběhu postupných novelizací AML zákona došlo ke zpřísnění trestů a rozlišení jejich závažnosti dle tří kritérií, a to, zda byly spáchány závažně, opakovaně nebo jsou páchány soustavně. Přestupkem dle AML zákona je:

• nesplnění povinností při identifikaci a kontrole klienta;
• nesplnění informační povinnosti;
• nesplnění oznamovací povinnosti;
• nesplnění povinnosti odložit příkaz klienta;
• nesplnění povinností k prevenci;
• neplnění povinností skupiny a porušení povinností úvěrovými a finančními institucemi.

Sankce za neplnění povinností dosahují extrémní výše, kdy horní hranici u nejzávažnějších přestupků tvoří sankce do výše 130 000 000 Kč.

Závěrem je možné shrnout, že rozsah stanovených povinností je skutečně rozsáhlý a klade řadu požadavků na povinné osoby. Je proto pro dané osoby důležité osvojit si tuto problematiku a určit správné strategické postupy pro zajištění souladu s regulací v této oblasti, která se neustále vyvíjí. V opačném případě se vystavují riziku sankcí, které můžou být vzhledem k jejich výši pro menší společnosti likvidační.