Odmítá Česko příjmy z turistického ruchu?

Přestože Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s mnoha veřejnoprávními i podnikatelskými subjekty z oblasti cestovního ruchu na návrhu zákona pracovalo a nenašel se snad nikdo, kdo by jeho potřebnost zpochybňoval, Závěrečná zpráva RIA klade důraz na destinační management a vidí legislativní rámec jako nedůležitý.

Těžko v tomto případě rozumět slovům mluvčí resortu Veroniky Hešíkové, když ujistila, že ministerstvo bude své kroky se zástupci cestovního ruchu, samospráv a podnikatelů nadále konzultovat a že v nejbližších dnech se uskuteční schůzka všech zainteresovaných stran se zástupci ministerstva, kdy budou příští kroky ministerstva představeny a vysvětleny. Takových schůzek a jednání již mnozí zúčastnění absolvovali řadu, nicméně jejich odborné názory a argumenty zástupci státu dlouhodobě ignorují.

Zákon měl mimo jiné nastavit transparentní podmínky financování projektů cestovního ruchu. Nepochopitelné se v této souvislosti zdá i to, že RIA doporučuje mechanismus neinvestičních dotací, což je instrument, od nějž vláda naopak chce ustupovat. Dotace by podle Hešíkové měl získat ten, kdo pracuje dobře. Praxe učí, že právě toto hledisko je vágní a subjektivní a jako takové je živnou půdou korupce.

Segment cestovního ruchu zkrátka zažívá další zklamání – chybějící jednotná metodika, směrnice a pravidla včetně těch pro financování budou chybět i nadále. Česko tak zůstává ostrovem bez zákona, který v nějaké formě mají všechny okolní státy. Že to bude mít přímý dopad na kvalitu služeb v cestovním ruchu je zcela zřejmé – stačí přejet hranice do Rakouska, které právě se svou legislativou může být evropským vzorem.