MAP upozorňuje na přeplněné školy i riziko vyhoření pedagogů

„Kapacita základních škol v ORP Benešov je 7 834 míst a aktuálně se v nich vzdělává 7 064 žáků. Jsou místa, kde je velký problém s umístěním dětí, například v Benešově,“ řekla koordinátorka MAP Helena Šešinová. Téměř plno hlásí také základní školy v Neveklově, Týnci nad Sázavou, Sázavě nebo Choceradech – naplněnost v nich překročila 96 procent. O poznání horší je situace v mateřských školách – jejich kapacita je 2 607 míst, aktuálně v nich je 2 453 žáků. Stoprocentně je naplněno deset MŠ, v dalších pěti je naplněnost více než 95procentní.

Podle koordinátorky MAP Jany Čechové nejsou v současné době finance od státu na výstavbu nových škol v regionu příliš pravděpodobné. Šancí mohou být dostavby a přístavby nynějších školských zařízení. Doporučuje proto, aby školy byly v předstihu na případné investice projektově připraveny. Upozornila také na nutnost koordinace a spolupráce v regionu s ohledem na územní rozvoj. Na setkání se zastupiteli obcí a měst, které se uskutečnilo v rámci MAP na začátku listopadu, zaznělo, že by řešením mohla být výstavba nové školy v Benešově. Je ale třeba posoudit, jakou by měla mít kapacitu a jestli by se našel dostatečný počet pedagogů pro zajištění výuky, uvedla Jana Čechová. Helena Šešinová dodala, že některá města už se tím zaobírají, například Týnec nad Sázavou; v Divišově zahájí přístavbu školy v příštím roce.

Dalším problémem, které školy v ORP Benešov řeší, je nárůst počtu žáků se specifickými vzdělávacími potřebami – zatímco v roce 2018 se jich v běžných třídách vzdělávalo 10,7 procenta, v roce 2020 jich bylo už 13,2 procenta. Vedle toho bylo v běžných třídách 5,8 procenta žáků se závažnými poruchami učení a 4,4 procenta se závažnými poruchami chování. „Vzdělávání ve školách je pro pedagogy i samotné děti v tomto aspektu náročnější,“ upozornila Jana Čechová.

Cílem MAPu je kromě zajištění kvalitního zázemí a vybavení škol také podpora vzdělávání pedagogů a ředitelů, rozvíjení potenciálu každého žáka, podpora moderních metod vzdělávání nebo spolupráce a sdílení zkušeností. Jeho součástí byly vzdělávací akce pro pedagogy nebo společná setkávání pedagogů a vedení škol s rodiči, odbornou veřejností a zřizovateli. Osvědčily se takzvané Kavárničky (matikářů, češtinářů a mateřských škol), které byly platformou pro výměnu zkušeností, zájem byl i o Letní školy pedagogů. V rámci MAPu se uskutečnily tři ročníky literárního projektu Benešovsko žije příběhy, který se snažil podnítit zájem dětí o čtení a psaní.

„Po celou dobu realizace MAPu jsme sbírali data z regionu, máme za sebou desítky setkání se zástupci škol a zřizovatelů i dotazníková šetření,“ popsala Jana Čechová. SWOT analýza podle ní mimo jiné ukázala, že silnou stránkou jsou aktivní učitelé se zájmem rozvíjet žáky i sebe, i když vedle nich existuje také skupina konzervativních pedagogů učících po staru. Plusem je také dobrá vybavenost škol pomůckami. Naopak slabými stránkami je například nedomyšlená inkluze nebo nedostatečné kapacity škol. V souvislostí s inkluzí zmínila, že není problém v inkluzi jako takové, ale že na ni školy nebyly a nejsou připravené – například je velký nedostatek školních psychologů, pedagogicko-psychologické poradny jsou personálně podhodnocené a nestíhají řešit nároky, které jsou na ně kladeny, asistentů pedagoga sice přibývá, ale jejich vzdělání často nedostačuje. To vše školám komplikuje zabezpečit vzdělávací potřeby žáků se specifickými vzdělávacími potřebami a mnohdy i náročnými diagnózami. Příležitostí by mohlo být iniciování vzniku speciální (vyrovnávací) třídy v dalších školách v regionu, což by přispělo k lepším výsledkům při vzdělávání žáků ohrožených školním neúspěchem. Analýza zároveň poukázala na riziko vyhoření pedagogů nebo nekoordinovaný rozvoj území bez zajištění školské infrastruktury.