Elektromobilita jako zbraň v hybridní válce

Informace jsou zbraň a informační válka je od nepaměti součástí vojenských konfliktů. Jejím cílem je destabilizovat nepřítele a vyvolat morální krizi. S přispěním dalších faktorů – zejména algoritmů sociálních sítí, které nás uzavírají do komnaty ozvěn bez názorové plurality – nakonec zcela ztrácíme schopnost shodnout se na tom, co je dobré a špatné, bezpečné a nebezpečné. Výsledkem je rozpad sdílených hodnot, nedůvěra v instituce a rozdělená společnost.

Ruská propaganda umí s informacemi velmi dobře pracovat a využít je ke svým záměrům. Skrze trollí farmy dostává své narativy do prokremelsky smýšlejících médií a skupin na sociálních sítích, z nichž pak informace skrze sdílení putují k širšímu, méně vyhraněnému publiku. Cílem není udělat z Čechů zastánce Ruska, ale rozmělnit fakta a vzbudit v nás pochybnosti.

Elektromobilita se jako téma s politickým a společenským přesahem ruské propagandě výborně hodí k tomu, aby za pomocí argumentačních faulů, tlaku na emoce a dezinterpretace faktů prezentovala EU jako neschopný a od skutečného života odtržený byrokratický moloch, který svým občanům proti jejich vůli a v rozporu se zdravým rozumem nutí Green Deal, jehož součástí je také balíček Fit for 55, který předpokládá, že od roku 2035 bude v EU povolen pouze prodej bezemisních vozidel.

Jakkoliv si EU mnohdy sama nabíhá na vidle, v prorusky naladěných médiích můžeme vysledovat zřejmou agendu. Tón, kterým tato média o elektromobilitě píší, posuďte sami.

Některé nepravdivé narativy si nakonec úspěšně našly cestu až do většinového pohledu na elektromobilitu. Také jste si třeba mysleli, že elektromobily hoří častěji než auta se spalovacím motorem? Právě to je obrázek, který u nás systematicky buduje ruská pátá kolona zastoupená například paní poslankyní Karlou Maříkovou, která sdílela dezinformaci o údajném požáru ve skladu elektromobilů v USA, zatímco ve skutečnosti hořely běžné vozy v Austrálii.

A jaká se to má s požáry elektromobilů doopravdy? Z českého trhu zatím nemáme dostatek dat, ale podle výzkumu společnosti AutoInsuranceEZ provedeného v USA na větším vzorku vozů jsou elektromobily z hlediska rizika požáru naopak tím nejbezpečnějším typem vozu. Protože elektrických aut jezdí na silnicích zlomek oproti těm konvenčním, nemá smysl posuzovat absolutní čísla. Po přepočtu na 100 000 prodaných aut však shořelo 3 474 hybridů, 1 529 konvenčních vozů a pouze 25 elektromobilů.

Čísla výše nezohledňují stáří aut (elektromobily patří mezi ta mladší auta na silnicích) a jsou vztažena k počtu prodaných nových vozů, nikoliv k celkovému zastoupení elektrických vozů na silnicích. Pokud chceme získat co nejkomplexnější obrázek, pomohou nám k němu data z Norska, na jehož silnicích jezdí nejvyšší podíl elektrických vozů na světě. Ke konci roku 2023 bylo 24 % norských aut čistě elektrických,  přičemž elektromobily představovaly pouze 4,5 % všech požárů. Z dostupných dat tedy vyplývá, že elektrické vozy hoří významně méně často než auta s jiným typem pohonu.

Pozoruhodný je také způsob, jakým proruská média rámují elektromobilitu jako evropský fenomén a důsledek nesmyslného zeleného tažení Evropské unie a zároveň už řadu let opakují narativ o hořkém konci elektrické pohádky, zatímco prodeje elektromobilů na největších globálních trzích každoročně významně rostou.

V Číně, která reprezentuje největší automobilový trh na světě, tvořily v roce 2023 elektrické vozy 25 % všech nových prodaných aut (v roce 2022 to bylo 22 %) a prodalo se jich zde 5,34 milionu. Čínský trh sám o sobě představuje 30 % globálního trhu s automobily.

V USA tvořily v loňském roce elektromobily 7,6 % trhu s novými auty (5,9 % v roce 2022), když se jich zde prodalo 1,19 milionu.

Na trzích Evropské unie se pak v roce 2023 prodalo 1,54 milionu elektrických vozů, které tak měly podíl 14,6 %, (o rok dříve to bylo 12,2 %). V Česku se však prodejům elektromobilů příliš nedaří, v roce 2023 se zde prodalo 6 640 elektrických vozů, které představují tržní podíl 3 %, jde však o nárůst oproti roku 2022, kdy byl podíl pouze 2 %.

Světovým premiantem v elektromobilitě je Norsko, které není členem EU. V roce 2023 tvořily elektromobily 80 % prodejů nových vozů a v lednu 2024 bylo přes 92 % nových prodaných aut v Norsku na elektřinu.

V Rusku je naopak podíl elektromobilů na celkových prodejích zcela marginální, v roce 2023 tvořily s 10 700 prodanými kusy 1,3 % trhu, i zde však jde o významný nárůst oproti roku 2022, kdy se zde neprodalo ani 3 000 elektrických vozů.

Nejprodávanějším autem světa se pak v roce 2023 stala elektrická Tesla Model Y, která zároveň byla nejprodávanějším vozem v Číně i v EU. Skutečně, nejprodávanější auto na světě je elektromobil.

Evropa tedy v žádném případě není izolovaným ostrovem elektromobility, naopak je součástí jasného globálního trendu, kterého se účastní vyspělé i rozvojové trhy.

Kdo se trendu naopak neúčastní, je Rusko, které se nás skrze svou propagandu snaží uvést v nejistotu a vybudovat v nás pocit, že Evropská unie sešla z cesty.

Proč? Globálně rostoucí popularita elektromobility totiž významně ohrožuje ruské ekonomické zájmy. Rusko je po Saudské Arábii druhým největším světovým exportérem ropy, nachází se zde největší ropné rezervy v Evropě, prodej ropy a zemního plynu tvořil v roce 2023 34 % příjmů ruského rozpočtu. Pokud má někdo důvod bojovat proti elektromobilitě, je to právě Ruská federace.

Strategickým šířením dezinformací do českého mediálního prostoru tak Rusko sleduje hned několik cílů. Rozděluje a oslabuje českou společnost, buduje nedůvěru vůči vládě a institucím, zpochybňuje naše zakotvení v Evropské unii a v neposlední řadě si hlídá své ekonomické zájmy.

V žádném případě nechci tvrdit, že elektromobilita není problematická nebo že každý, kdo kritizuje Evropskou unii, je ruská pátá kolona. Systematicky budovaný narativ o elektromobilitě, který se objevuje na prorusky smýšlejících médiích a z nich proniká do všeobecného veřejného mínění, však je záměrně manipulativní a má za cíl vzbudit v nás nedůvěru, strach a pochybnosti.