Omezení volnočasových benefitů v praxi

Od ledna platí nová legislativní pravidla pro volnočasové benefity. V rámci vládního konsolidačního balíčku byl stanovený roční limit ve výši poloviny průměrné měsíční mzdy, po jehož překročení se již těchto benefitů netýká osvobození od daní a od placení sociálního a zdravotního pojištění na straně zaměstnance. Pro letošní rok činí tato hranice 21 983 korun. Podle březnových průzkumů, které společnost Edenred provedla mezi držiteli svých benefitních karet a mezi zástupci firem poskytujících svým zaměstnancům volnočasové benefity, zaměstnavatelé již nová pravidla promítli do svých nabídek zaměstnaneckých benefitů.

Hned 30 % zástupců firem uvedlo, že v souvislosti s novým limitem na daňové osvobození volnočasových benefitů upravili výši ročního příspěvku pro své zaměstnance. Téměř polovina těchto firem přikročila k výraznému omezení nabídky benefitů pro zaměstnance. Volnočasové benefity v hodnotě vyšší, než je limit zdanění, bude svým zaměstnancům v letošním roce poskytovat jen 5 % firem. „Výsledky průzkumu ukazují, že se firmy již stačily novým pravidlům přizpůsobit. Nové nastavení zaměstnavatele donutilo stanovit si v oblasti volnočasových benefitů jasné priority a detailně se zamyslet nad tím, které pro ně mají největší smysl zaměstnancům poskytovat, a bez kterých se budou muset obejít,“ vysvětluje HR ředitelka společnosti Edenred Gabriela Šimšová.

Změny zaznamenali i ti, kterých se zásahy do složení benefitů nakonec dotknou – zaměstnanci. Hned pětina dotázaných v průzkumu uvedla, že v loňském roce od zaměstnavatele dostávala volnočasové benefity v hodnotě vyšší, než je aktuální limit zdanění 21 983 korun. Celé polovině z nich zaměstnavatel s příchodem nového roku příspěvek snížil, aby se pod limit vešel.

Hned třetina zaměstnanců, kterým zaměstnavatel od nového roku snížil hodnotu přispívaných volnočasových benefitů, v průzkumu uvedla, že se omezení výrazněji dotkne jejich rodinného rozpočtu. Nejčastěji plánují šetřit na nákupech v lékárnách a pořizování produktů v oblasti péče o zdraví, na cestování a na návštěvách kulturních akcí. Nejméně se naopak změny dotknou jejich investic do vzdělávání a péče o děti.

„Omezení něčeho tak důležitého, jako jsou zaměstnanecké benefity, může být z pohledu personalistiky a budování značky zaměstnavatele mimořádně ožehavé. Jakékoliv snížení odměn totiž zaměstnanci většinou nepřijímají s radostí. Zvlášť se pak takovýto krok dotkne těch, kteří s příspěvky dlouhodobě počítají a kterým tak najednou budou tyto prostředky v domácích rozpočtech chybět. S každou zásadnější změnou proto musí personalisté pečlivě pracovat a důkladně ji svým zaměstnancům vysvětlit,“ říká Gabriela Šimšová.

Méně prostředků na volnočasové aktivity však není jediným nepříjemným důsledkem nové zákonné úpravy. Nastavení limitu totiž přineslo také nutnost detailně sledovat a vykazovat částky, které firmy na volnočasové benefity vynakládají. Téměř dvě třetiny společností poskytujících volnočasové benefity uvedly, že pro ně bude nutnost dokládat vykázané částky představovat větší administrativní zátěž.

„Personalistům přibyly nové povinnosti, kterým se nyní musí nad rámec své dosavadní pracovní náplně věnovat. Dá se očekávat, že vnímaná vyšší administrativní zátěž se bude během roku postupně snižovat spolu s tím, jak si budou personalisté na nové nastavení zvykat,“ upozorňuje Gabriela Šimšová.