Lze Green Deal s novým Evropským parlamentem zrušit?

Zelená dohoda je shodou 27 členských států na tom, jak z Evropy učinit do roku 2050 klimaticky neutrální kontinent. Dohoda pokrývá ochranu ovzduší, využívání půdy, snižování emisí v dopravě, rozvoj obnovitelných zdrojů, ale také zateplování budov či zajištění zdravých potravin.

To samozřejmě vytváří tlak na regulatorní změnu celé řady odvětví. Cíl 2050 však jen tak něco nepoloží. Nestalo se to ostatně ani po vypuknutí válečné agrese ze strany Ruska. Komise tehdy navrhla přitvrdit a navýšit cíle pro obnovitelné zdroje a pro energetickou účinnost. Například cíl pro obnovitelnou energii navrhla navýšit na 45 % do roku 2030, což je o 5 % více než sama před vypuknutím válečné agrese navrhla. Návrh nakonec členské státy nepodpořily, ale ukazuje to, že s jednotlivými parametry do určité míry hýbat lze. Zelená dohoda tedy není statický dokument, ale vize směřující k jasnému cíli, přičemž její kroky lze v průběhu let přizpůsobovat vývoji a dosaženému pokroku. Korekce je tedy možná, zrušení nikoliv.

Úprava Zelené dohody vyžaduje zaprvé regulatorní změnu a s tím souvisí i zadruhé, že na této změně musí být shoda. Návrh takových změn je možný například pozměněním legislativních předpisů, a to formou úpravy konkrétních článků, které se překrývají s jinými předpisy. Další úpravy dohody jsou možné například u posunutí dat účinnosti pro povinnosti, které ještě nezačaly platit. Argumentem pro posunutí termínu může být to, že technologie, se kterou předpis počítal, ještě není na trhu nebo není k dispozici v takové míře.

Velký prostor úprav se nabízí také u snižování administrativní zátěže a osekání těžkopádného podávání zpráv v oblasti ESG. V neposlední řadě může ke korekci dojít i tam, kde se předpokládá revize textů k určitému datu.

Na evropské úrovni má právo legislativní iniciativy Komise (například předkládání směrnic a nařízení), ne europarlament nebo Rada EU. Neznamená to však, že Komise nemůže dostávat impulsy od europoslanců nebo členských států. Právě naopak a v praxi se tak děje. Europoslanci totiž mohou přijímat prohlášení, usnesení nebo zprávy z vlastní iniciativy, ve kterých poukáží na potřebu regulovat. Budou-li tedy poslanci hlasití a dostatečně konkrétní v tom, jaké překryvy, nedostatky či problémy je třeba vyřešit, bude Komise schopná na tento apel legislativně odpovědět. Podnikatelská veřejnost by tedy měla europoslance vybavit seznamem návrhů na korekci Zelené dohody.

Důležité je také lépe monitorovat implementaci Zelené dohody. V tuto chvíli chybí přehled povinností vyplývajících z jednotlivých iniciativ zastřešených Zelenou dohodou. Jeho sestavením bychom měli začít, aby podnikatelé věděli, jaké povinnosti se na ně vztahují.

Končící mandát institucí byl ve znamení regulatorní smrště přes osm tisíc předpisů (prováděcí předpisy, směrnice a nařízení). To je pro podnikatele neúnosné. Nepochopí-li politici naléhavost situace, stane se z Evropy skanzen.