Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024 09:00Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
Téma vysílání řidičů v silniční dopravě budilo během projednávání evropského balíčku mobility velké vášně. Důvodem bylo, že dopravci ze zemí s nižšími náklady, tedy často ze zemí východní Evropy, začali cenově konkurovat dopravcům ze západní Evropy. Dopravci ze západních zemí EU proti levné konkurenci bojovali tak, že si na domácích vládách vydobyli ochranářská opatření, která měl následně zastřít balíček mobility předložený Evropskou komisí v květnu 2017. Balíček vedle zvláštních pravidel pro vysílání řidičů také zavedl změny pravidel pro dobu řízení a odpočinku, přístup k povolání podnikatele v silniční dopravě a přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy.
Nejdiskutovanější úpravou bylo v balíčku vysílání řidičů. Ti jsou silně mobilními pracovníky, a proto nedává smysl na ně uplatňovat obecná pravidla pro vysílání. Řidiči často projíždějí za den několik území a bylo by velmi komplikované jim vyplácet, a tedy i počítat minimální výši odměny dle pravidel tranzitních zemí. Komise původně navrhla uplatňovat vysílání po určitém počtu dní, nicméně i to by bylo velmi komplikované a záhy se podařilo dosáhnout kompromisu a počet dní nahradit druhem přepravy určujícím pro vysílání. Z vysílání tak byla vyjmuta tranzitní a bilaterální přeprava, zahrnuta naopak byla kabotáž, třetizemní přeprava a jasně specifikované případy kombinované přepravy a jízdy bez nákladu. Zvláštní pravidla se uplatňují od 2. února 2022, přičemž ne všechny členské země pravidla k dnešnímu dni implementovaly či úplně provedly.
Necelé dva roky po zavedení pravidel do praxe se naskýtá vhodná doba pro jejich zhodnocení. Není tedy náhodou, že aktuální belgické předsednictví v Radě EU loni požádalo Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV), aby posoudil uplatňování pravidel v praxi. Odpovědí na tuto výzvu bylo přijetí stanoviska v prosinci loňského roku, které obsahuje řadu doporučení pro instituce Evropské unie.
Řidič mezinárodní silniční dopravy při výkonu svého zaměstnání projíždí několik zemí Evropské unie a výše odměny se v případech vyslání odvíjí od platných vnitrostátních předpisů. S tím je také spojena řada administrativních povinností, změny rozsahu dokladů přítomných ve vozidle při jeho provozu či změny rozsahu zadávaných údajů do záznamových zařízení. Cílem je zajistit pro řidiče vyšší odměnu a lepší pracovní podmínky, pokud jsou tyto v zemi vyslání vyšší než v zemi, ve které je jeho zaměstnavatel usazen. To ale předpokládá, že dopravce zná všechna platná vnitrostátní ustanovení hostitelské země, tedy nejen výši minimální mzdy, rozsáhlé regionální či odvětvové kolektivní smlouvy, ale třeba i zásady rovného odměňování či ostatní složky odměny. Členské státy mají povinnost tyto informace zveřejňovat na vnitrostátních webových stránkách pro silniční dopravu. Nicméně ne vždy jsou informace na webových stránkách aktuální. Z tohoto důvodu EHSV upozornil, že zveřejněné informace musí být aktuální a ideálně ve všech jazycích EU, aby jim dopravci a jejich řidiči rozuměli.
Složitý výpočet odměn je pro dopravce kamenem úrazu. Proto EHSV navrhl, aby byla vytvořena digitální aplikace pro výpočet odměn vyslaných řidičů v reálném čase. Dopravcům by pomohla s výpočtem a zároveň by zlepšila účinnost prosazování. Soukromý sektor již takovou aplikaci nabízí a ta je dopravcům dostupná. Návrh výboru směřoval především k Evropské komisi, aby aplikaci zajistila na evropské úrovni a poskytla ji dopravcům za dostupnou cenu. S ohledem na úspory z rozsahu by díky většímu počtu uživatelů byla cena menší, než ji dnes nabízí soukromá společnost. Výbor zdůraznil, že by digitalizace měla být používána jako doprovodný nástroj pro uplatňování pravidel. EHSV také doporučil členským státům zvýšit úsilí o plně digitální bezpapírové administrování, včetně zavedení elektronického nákladního listu a e‑CMR, a aktivní, využívání informačního systému pro vnitřní trh (IMI). IMI slouží k výměně informací spojených s hlášením o vyslání pracovníka. Dle informací Komise je systém využíván a přijímán dopravními společnostmi, dosud jej však aktivně využívá pouze 14 členských států. Výbor vyzval k plynulému přechodu na verzi 2 inteligentního tachografu druhé generace. V tomto ohledu navrhl harmonizované přechodné výjimky na úrovni EU s ohledem na vysoké náklady pro podnikatele a vyzval Evropskou komisi a členské státy, aby zvážily pobídky a zvláštní odbornou přípravu pro odvětví silniční dopravy s cílem urychlit zavádění inteligentního tachografu druhé generace. Zásadní roli při uplatňování pravidel hraje Evropský orgán pro pracovní záležitosti (ELA) se sídlem v Bratislavě, který má za úkol zajistit koordinovaný výklad balíčku opatření a kontrolní metodiky. V této souvislosti jej EHSV vyzval, aby vytvořil v celé EU jednotné kontaktní místo pro vnitrostátní informace o provádění pravidel pro vysílání řidičů do vnitrostátního práva s cílem pomoci tomuto odvětví – tvořenému převážně malými a středními podniky – správně uplatňovat různorodá pravidla.
V neposlední řadě EHSV upozornil, že zkušenost s prováděním balíčku je poměrně omezená s ohledem na slabé vymáhání pravidel v době pandemie covidu-19 a pomalé zavádění pravidel ze strany některých členských zemí. Proto Výbor ve stanovisku apeloval na členské státy, aby plně provedly ustanovení balíčku opatření v oblasti mobility a zajistily jednotný výklad pravidel.