Kde se vzaly záporné ceny elektřiny?

Důvodem byla kombinace silné větrné výroby v sousedních zemích a nižší víkendové poptávky. Do sítě proudilo více elektřiny, než kolik bylo třeba, a výrobci byli ochotni platit za to, aby ji někdo odebral. V některých hodinách se tak ceny pohybovaly kolem nuly či v záporu, zatímco o několik desítek minut později, během večerní špičky, přesahovaly i 200 EUR/MWh.

„Zkrácení obchodní periody z jedné hodiny na 15 minut přibližuje český trh praxi v západní Evropě a odráží rostoucí význam obnovitelných zdrojů, jejichž výroba je proměnlivá a hůře předvídatelná. Hodinové bloky už nebyly schopny přesně zachytit reálné výkyvy mezi nabídkou a poptávkou,“ říká Pavel Bursa ze společnosti Resacs a dodává: „Nový systém umožňuje reagovat pružněji, ale zároveň klade vyšší nároky na všechny účastníky trhu – obchodníky, výrobce i odběratele. Ti, kteří mají možnost svou spotřebu nebo výrobu řídit v kratších intervalech, mohou na těchto změnách vydělat. Kdo tuto schopnost nemá, naopak riskuje vyšší náklady nebo ztrátu konkurenceschopnosti. Čtvrthodinové obchodování zpřesňuje cenové signály, ale i rizika. Kdo má přístup k datům a flexibilním zdrojům, získává zásadní výhodu.“

Na významu proto nabývají technologie, které umožňují energii ukládat a využívat ji podle aktuální situace. Bateriová úložiště, dříve vnímaná spíše jako doplněk k fotovoltaice, se dnes stávají klíčovým prvkem stability a efektivity celé soustavy. Úložiště dokáže přebytečnou elektřinu levně uložit v době přebytku – typicky v poledne při silném slunečním svitu – a využít ji později, když je spotřeba vyšší a ceny rostou. Podobně lze reagovat i na cenové špičky způsobené poptávkou po večerech nebo krátkodobým výpadkem výroby z obnovitelných zdrojů.

Zkušenosti společnosti Resacs, která se specializuje na výstavbu a provoz velkokapacitních bateriových úložišť, potvrzují, že o tato řešení je mezi firmami i municipalitami rostoucí zájem. Záporné ceny ukazují, že trh se začíná chovat jinak než dříve. Akumulace umožňuje reagovat v reálném čase – energii nakoupit, když je levná, a dodat ji zpět do sítě, když je potřeba. Provozovatelé úložišť tak nejen stabilizují síť, ale mohou i vydělávat. Právě schopnost reagovat v patnáctiminutových intervalech tím, co odlišuje moderní energetické řízení od tradičního modelu. V kombinaci s chytrým řízením a automatizací se bateriová úložiště stávají aktivním hráčem trhu, nikoli jen pasivním spotřebitelem či výrobcem.

Rychlé změny na trhu a rostoucí množství dat si žádají nové nástroje řízení. Právě zde se prosazuje kombinace umělé inteligence, predikčních modelů a systémů typu ReBox, které Resacs využívá k automatické optimalizaci provozu úložišť. Tyto systémy dokážou předvídat cenové výkyvy i chování obnovitelných zdrojů a podle toho v reálném čase rozhodovat o nabíjení či vybíjení baterií.

Díky tomu je možné nejen zvyšovat ekonomický výnos, ale zároveň přispívat ke stabilitě sítě. Algoritmy zohledňují nejen aktuální ceny, ale i plánované odběrové špičky, meteorologická data nebo informace o zatížení soustavy. Energetika se tak postupně posouvá do éry, kdy o řízení rozhoduje datová analýza a automatizace, nikoli lidská intuice.

„Zavedení čtvrthodinových obchodních bloků není jen technická změna, ale krok, který ovlivní způsob, jakým česká energetika funguje. Ukazuje, že klíčem k efektivnímu a stabilnímu systému nebude jen výroba, ale i schopnost reagovat – tedy flexibilita. Společnosti, které na tuto transformaci včas reagují, mohou těžit z výhod nového trhu,“ dodává Pavel Bursa.