Čínský dluh roste

Čína v roce 2024 zaznamenala poměr vládního dluhu k HDP ve výši 88 %, což byl nárůst od roku 2014 prakticky o více než 100 %. To je zadlužení, které v porovnání např. s USA (124 %) nebo Francii (113 %) je stále ještě nízké, nicméně existují znepokojivější statistiky. Mezinárodní měnový fond (IMF) upozornil, že tzv. augmentovaný vládní dluh (tedy zadlužení, které zahrnuje i lokální vlády) již dosahuje přibližně 124 % HDP, oproti 86,3 % v roce 2019. Pokud se podíváme na kumulovaný dluh vlády, firem a domácností, dostáváme se podle odhadů IMF k celkovému zadlužení ve výši zhruba 289 % HDP.

Čína roky táhla růst obrovskými investicemi do infrastruktury, průmyslu a realit. To bylo financováno hlavně dluhem – státním i firemním. IMF i další instituce upozorňují, že právě „přeinvestování“ do silnic, železnic, průmyslových parků a bytů vedlo k prudkému růstu zadlužení napříč ekonomikou. Regionální vlády mají velké výdajové závazky, ale omezené daňové příjmy, takže masivně využívaly tzv. local government financing vehicles (LGFVs) – polostátní firmy, přes které se zadlužovaly mimo oficiální rozpočty. Ty financovaly infrastrukturu a realitní projekty a dnes tvoří jednu z nejproblematičtějších částí dluhu. Svoji „daň“ si vybrala i pandemie COVID 19, kdy vláda reagovala na ekonomickou krizi silnými fiskálními a úvěrovými stimuly.

Pokud má tamní hospodářství výzvu spojenou se zadlužením zvládnout, bude naprosto klíčové pro čínskou ekonomiku v dalších letech úspěšně restrukturalizovat dluh lokálních vlád tak, aby se z problémů nestala systémová finanční krize. V opačném případě hrozí „japonský deflační scénář“, který uvrhne ekonomiku do dekád nízkého růstu, investic a stagnace životní úrovně. Zda se čínským plánovačům podaří deflaci odvrátit, zůstává prozatím ve hvězdách.