Blízký východ se znovu proměnil v bednu se střelným prachem

Americký prezident už prohlásil, že bombardování Íránu bude pokračovat až do dosažení stanovených cílů. Těmi je úplný konec tamního režimu.  Potvrdil smrt nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího a uvedl, že USA spolu s Izraelem zasáhly stovky cílů včetně zařízení Revolučních gard. Americká armáda zároveň potvrdila ztráty na životech svých vojáků. Přestože se objevily náznaky snahy o obnovení jednání o jaderné dohodě, konflikt vstupuje do nové, výrazně nebezpečnější fáze. Íránský režim nyní „kope kolem sebe“, omezuje možnosti přepravy v Hormuzském průlivu a hrozí raketovými útoky na Spojené arabské emiráty, Katar a další státy regionu. Za této situace přirozeně roste riziko širšího konfliktu na Blízkém východě, což se odráží v růstu cen „černého zlata“, které je pro tuto oblast klíčovým exportním artiklem.

OPEC+ se v neděli dohodl na mírném navýšení těžby ropy o 206 000 barelů denně pro duben, a to právě ve chvíli, kdy válka mezi USA a Izraelem proti Íránu a následná odveta Teheránu narušily ropné toky od klíčových členů kartelu na Blízkém východě. OPEC+ má zkušenost se zvyšováním produkce, aby zmírnil dopady výpadků dodávek, analytici však upozorňují, že skupina má v současnosti jen omezené volné kapacity pro další navýšení těžby. Cenu ropy tedy OPEC+ tolik v krátkodobém horizontu ovlivnit nedokáže.

Ceny benzínu by tak mohly v domácí ekonomice poměrně skokově růst. Pro Českou republiku by to znamenalo rychlé zdražení pohonných hmot. Při skoku cen ropy BRENT ze zhruba 73 USD na 100 USD lze realisticky očekávat růst ceny benzínu o čtyři až pět a půl koruny na litr, a to během několika dnů až dvou týdnů. Pokud by zároveň oslabila koruna vůči dolaru, dopad by byl ještě silnější. Doufejme tedy, že blížící se americké „midterms“ volby budou Donalda Trumpa tlumit v jeho dobrodružství na Blízkém východě a konflikt bude mít jen krátké trvání. V opačném případě můžeme čelit velmi silnému nabídkovému šoku.