20. 4. 2026
12:56
První čtvrtletí letošního roku je za námi a americkému prezidentovi se opět podařilo stanovit hlavní téma pro světovou ekonomiku. Bohužel z toho znovu vzniká silný nabídkový šok, který přináší komplikace v mezinárodním obchodě, energetice a vede ke zdražení mnoha statků v ekonomice. V každém případě platí, že konflikt na Blízkém východě ještě zesílí tlak na změny v energetice v EU, která se už teď stává výrazně méně energeticky závislou než v minulosti.
Události roku 2022 ukázaly, jak silně byla Evropa závislá na externích dodavatelích, zejména v oblasti zemního plynu na Ruské federaci, a jak zranitelný může být energetický systém vystavený geopolitickým tlakům. Cena plynu tehdy během energetické krize dosáhla na svém vrcholu 350 EUR za MWh, což byly devastační hodnoty pro průmysl, domácnosti a v konečném důsledku i pro veřejné rozpočty. Pro srovnání aktuální vývoj okolo války Íránu a USA přinesl růst cen pouze k 70 EUR za MWh. To je skutečně dramatický rozdíl, i když vezmeme v úvahu, že se nenacházíme v zimním období. Podobně ani cena elektřiny s dvouletým dodáním kolem 80 EUR za MWh nepůsobí nijak dramaticky.
Posun evropské energetiky dokládají i konkrétní čísla za rok 2025, která lze bez nadsázky označit za „game changer“. Na půdě EU poprvé v historii vyrobily větrné a solární elektrárny (tedy čisté zdroje) více elektřiny než všechny fosilní zdroje dohromady. Proces transformace evropské energetiky tak nabírá na obrátkách.
Podíl výroby z obnovitelných zdrojů dosáhl v loňském roce 30,1 % produkce elektřiny (841 TWh), zatímco všechny fosilní zdroje dodaly 29,0 % (809 TWh). Celkový podíl obnovitelných zdrojů (včetně vody a bioenergie) zůstal stabilně na úrovni přibližně 48 %. Strukturálně tak EU přešla z modelu, kde cenu určovaly primárně fosilní zdroje, do systému, kde dominantní roli přebírají domácí obnovitelné zdroje. Tento vývoj by měl pokračovat. Zásadním fundamentálním trendem roku 2025 byla také rychlá expanze bateriových úložišť. Instalovaná kapacita velkých baterií přesáhla 10 GW (více než dvojnásobek oproti roku 2023). Kritická však zůstává závislost na dováženém LNG, kde roste význam USA, které v některých kvartálech tvoří většinu evropských LNG dovozů.
I když se stále může podařit dostat ceny energetických komodit zpět na úroveň z února 2026, jedno je jisté. D. Trump probudil světovou ekonomiku z blaženého snu globálních dodávek energií ze zemí Perského zálivu a přidal další argumenty pro pokračování nákladné a bolestivé transformace energetiky směrem k větší nezávislosti. Zároveň se ukazuje strukturální výhoda, kdy obnovitelné zdroje a přechod k elektromobilitě snižují citlivost ekonomiky na podobné nabídkové šoky. Bez této transformace by byl dopad současné krize výrazně silnější.
