Bude dost plynu na zimu?

V současné době je negativní dopad na tok energií do EU nejvíce vidět na stavu zásobníků plynu. Pětiletý průměr pro letní období z hlediska naplnění zásobníků činí zhruba 70 %. V aktuální situaci jsme sotva na 50 %. To znamená, že Evropa vstupuje do druhé poloviny léta s podstatně menší rezervou než loni. Generální ředitel norského producenta Equinor nedávno dokonce varoval, že Evropa s vysokou pravděpodobností nestihne naplnit zásobníky ani na 80 % před začátkem topné sezony. Problémem zůstává zhoršený tok energií přes Hormuzský průliv, kterým proudí zhruba 20 % světového obchodu s LNG. Jak si stojí ceny evropského plynu v klíčovém obchodním uzlu na burze v Rotterdamu?

Evropský plyn se po většinu druhé poloviny roku 2025 obchodoval relativně stabilně v pásmu 30–35 EUR/MWh, přičemž na přelomu roku dokonce krátce klesl pod 27 EUR/MWh. Od začátku roku 2026 se však situace výrazně změnila. Nejprve ceny prudce vzrostly ke 40 EUR/MWh a následně během jara opakovaně testovaly úrovně 50–60 EUR/MWh. Po krátké korekci se během července ceny opět vyšplhaly až nad 63 EUR/MWh, tedy na nejvyšší úroveň za posledních dvanáct měsíců.

Jedním z faktorů, který tlačí na cenu plynu v EU, je soutěž o plyn s Asií. Země, jako je Katar, Austrálie nebo USA, budou totiž exportovat LNG tam, kde za něj momentálně dostanou nejvyšší cenu. Evropa tak musí nabídnout vyšší cenu, aby tanker vůbec doplul do evropských terminálů. Situace je o to složitější, že podle dat agentury ACER bude EU letos potřebovat přibližně o 13 % více dovozů LNG než v roce 2025, pokud chce zásobníky naplnit na původně zamýšlených 90 % před zimou.

Dobrou zprávou je, že podle řady odborníků nehrozí krize z let 2021 až 2022, kdy Ruská federace zaútočila na Ukrajinu a nedostatek plynu vyšrouboval ceny mimořádně vysoko, ale určitě je nutné počítat s tím, že si za plyn dříve nebo později připlatíme. I tuzemští obchodníci s plynem totiž budou muset časem trvale vyšší ceny komodity promítnout do svých ceníků.