Jakou hrozbou je chemická skládka na Heřmanické haldě?

Skládka chemických odpadů, označovaná zkratkou SCHO, je samostatné zařízení v katastrálním území Hrušov. Není totožná s okolním odvalem, přestože spolu úzce souvisí. Zatímco skládku vlastní a následnou péči o ni zajišťují OKK Koksovny, provozovatelem úložného místa těžebního odpadu a subjektem odpovědným za sanaci hořící haldy je státní podnik DIAMO.

Do chemické skládky bylo v letech 1991 až 1998 uloženo přibližně 3 045 metrů krychlových odpadů: zemin obsahujících nebezpečné látky, dehtů a kalů z lapáků nečistot. Při pozdějším zabezpečení nebyly tyto odpady odvezeny. Zůstaly na místě a byly uzavřeny pod ochrannými vrstvami.

Stavební povolení z ledna 2004 řešilo uzavření skládky, která již existovala. Zvolený postup vycházel z technické zprávy z listopadu 2003. Místo odstranění odpadů počítal s jejich ponecháním a zapouzdřením. Práce v letech 2004 a 2005 provedla společnost ECOCOAL. Uzavřené těleso skládky bylo zkolaudováno 3. listopadu 2005 a přešlo do režimu následné péče.

Konstrukce zahrnuje spodní izolaci, horní minerální těsnicí vrstvu a PVC fólii. Součástí zabezpečení jsou také kontrolní drenáž a dva monitorovací vrty. Ochranné vrstvy mají oddělovat uložené odpady od okolního prostředí, zatímco drenáž a monitoring umožňují sledovat stav skládky a případné známky úniku znečištění.

Uzavření tedy neznamenalo, že nebezpečné látky z lokality zmizely. Znamenalo jejich technické zabezpečení, které vyžaduje údržbu, kontrolu a ochranu před nepříznivými vlivy z okolí.

Podle aktuálních podkladů není doloženo zahoření chemické skládky, poškození její izolace ani průnik kontaminace do podzemních vod. To je podstatná informace: nelze zaměňovat hořící odval s uzavřeným tělesem chemické skládky a tvrdit, že už nyní hoří také uložené chemické odpady.

Stejně důležité je ale rozlišovat mezi dosavadními výsledky kontrol a dlouhodobou bezpečností. Skutečnost, že monitoring nezaznamenal únik znečištění, sama o sobě neprokazuje, že skládka odolá případnému dalšímu růstu teploty v okolí.

Na význam ochrany skládky upozorňovaly odborné dokumenty už před lety. Posudek v rámci hodnocení vlivů na životní prostředí z roku 2009 ji označoval za zajištěnou, zároveň však požadoval, aby nebyla narušena zásahy do okolního odvalu. Analýza ekologické zátěže z roku 2010 pak popsala postup tepelné aktivity směrem ke skládce a možná rizika tohoto vývoje.

Pokud by teplo z odvalu poškodilo těsnicí vrstvy nebo stabilitu skládky, mohly by nebezpečné látky pronikat do okolních vod. Dalším možným scénářem je zahoření uložených odpadů a vznik nebezpečných zplodin. Jde o popsaná potenciální rizika.

Pronikání tepla z odvalu ke skládce měla zabránit oddělovací vzdušná stěna označovaná jako OVS A. Projekt oddělovací proluky vznikal v letech 2012 až 2014. Ochranný systém však nebyl dokončen a OVS A nebyla ani převzata.

Aktualizace analýzy ekologické zátěže z let 2021 až 2022 konstatovala pomalý postup tepelné aktivity. Bezprostřední havárii nepotvrdila, současně ale zůstala nedokončená ochrana skládky. Práce na OVS A byly totiž v tomto období zastaveny.

Funkčnost této bariéry se nyní znovu posuzuje. Do odborného ověřování je zapojen Technický ústav požární ochrany, který má prověřit vlastnosti materiálu OVS A. Smyslem je získat podklady pro posouzení, zda může bariéra skládku spolehlivě chránit.

Samotné nedokončení stěny není důkazem, že nemá žádný ochranný účinek. Stejně tak však její existence není dostatečným důkazem, že je dlouhodobá ochrana vyřešena. Právě účinnost ochranného systému patří mezi zásadní nezodpovězené otázky.

V srpnu 2026 se OKK Koksovny obrátily na Českou inspekci životního prostředí s požadavkem na preventivní vymístění skládky. Prakticky by šlo o odstranění uložených odpadů ze současného místa. Požadavek se tedy týká zásahu před případným vznikem havárie, nikoli likvidace následků již prokázaného požáru nebo úniku.

Podle dodaných podkladů dosud nebylo rozhodnuto, zda existuje bezprostřední hrozba vyžadující právě takové opatření. Rozhodnutí nepadlo ani o samotném odstranění skládky a jeho financování.

Situaci doplňují majetkové vztahy v okolí. V červnu 2025 OKK koupily většinu dalších soukromých pozemků a technologie na haldě. Vedle vlastnictví chemické skládky tak získaly významnou roli také jako vlastník území potřebného pro další oddělovací stěny. Řešení proto vyžaduje nejen technické posouzení, ale i spolupráci subjektů, které v lokalitě vlastní pozemky nebo zajišťují sanační práce.

Rozdělení současných úkolů je v základních rysech zřejmé. OKK Koksovny zajišťují následnou péči o chemickou skládku, její údržbu a monitoring. DIAMO odpovídá za provoz úložného místa těžebního odpadu, sanaci odvalu a související ochranná opatření.

Spor se vede o případný další krok: kdo by měl zaplatit odstranění chemické skládky, pokud by se ukázalo jako nezbytné kvůli jejímu ohrožení z okolního odvalu. Pro takové rozhodnutí je podstatné odborné posouzení hrozby, jejích příčin a potřebného zásahu. Podle předložených podkladů zatím nebyla určena rozhodující příčinná souvislost ani subjekt, který by náklady nesl.

V roce 2024 městská správa uváděla odhad nákladů na odstranění skládky kolem 300 milionů korun. Je třeba jej chápat jako tehdejší odhad, nikoli jako konečnou cenu schváleného zásahu.

Do případu vstupuje také několik institucí. Následnou péči sleduje Krajský úřad Moravskoslezského kraje, který přijímá roční monitorovací zprávy. Podnět k preventivnímu opatření řeší Česká inspekce životního prostředí. Dozor nad odvalem a sanačními pracemi vykonává Obvodní báňský úřad. Na koordinaci dalšího postupu státu a odborného ověřování se podílejí ministerstva průmyslu a obchodu a životního prostředí.

Vedle technického rizika tak existuje i riziko prodlení: spor o odpovědnost a peníze může oddálit případné potřebné opatření.

První díl sedmidílné série o heřmanické haldě najdete zde.

Třetí díl budeme publikovat v pondělí 5. října.