Bez investic to nepůjde

Jiný, než dramatický pokles, ale nešlo očekávat. Vždyť ekonomika byla od poloviny března do začátku května ovlivněna plošnou karanténou. Průmyslová výroba propadla o čtvrtinu. Poprvé v novodobé historii automobilový průmysl zastavil výrobu. Dramaticky poklesla i spotřeba, protože obchody byly zavřené a sami jsme se báli chodit ven. Pamatuji si diskuze z té doby: co nahradí podávání rukou a že minimálně několik let nepojedeme na dovolenou, dokud nebude vakcína a možná ani pak ne pro sichr. Tehdy nás ovládal strach o vlastní zdraví a ekonomika šla stranou.

Ale „Čo bolo, to bolo“. Karanténa pominula. Stejně rychle jako šla náladu dolů během karantény, tak nyní vidíme, že důvěra lidí, ale i podniků jde rychle nahoru. A to si z minulosti pamatuji poklesy české ekonomiky, kdy jedním z hlavních důvodů byla právě chronická blbá nálada. To se nyní, alespoň prozatím, neděje. Například Index prosperity, což je společný projekt Seznamu a České spořitelny, ukazuje, že karetní transakce Čechů včetně výběrů z bankomatů v posledním červencovém týdnu vzrostly meziročně o 5 %, což je podobný růst jako před epidemií.

To, jak se Češi přestali bát, dobře ukazují platby kartou v tuzemských restauracích, které meziročně rostou o více než 40 % (před epidemií o více než třetinu). A především Češi nezůstali doma a vyrazili na dovolenou. Ve výrazně menší míře do zahraničí, ale o to více ji tráví v ČR. Což ocení podnikatelé v cestovním ruchu, kterým poklesly tržby během karantény k nule. Češi kartou zaplatili za tuzemské ubytování během července o polovinu více než vloni.

Zlepšení důvěry domácností a podniků je podmínkou nutnou proto, aby se pokles nestal chronickým. Jak ukázal březen a duben, tak epidemie ovlivňuje ekonomiku nebývale rychle a dramaticky. Nemusí být ani zavedena plošná karanténa, stačí, aby lidé dostali opět strach o své zdraví, protože přestanou věřit, že jsme schopni dostat epidemii pod kontrolu. Proto by se mělo stát hlavní prioritou vlády, aby se podobná situace neopakovala. To znamená dramaticky investovat peníze a lidi do testovacích kapacit a chytré karantény.

Druhým krokem je podpora ekonomiky. Ačkoliv roste důvěra, tak už nyní vidíme tendence, které mohou zabránit, aby se oživení ekonomiky udrželo tempo. Míra nezaměstnanosti roste, ale především přes 730 000 lidí bylo podpořeno programem Antivirus. Pokud se nepodaří tyto lidí dostat zpět k práci, ať už v původním podniku nebo v nové práci, bude to mít negativní dopady na spotřebu domácností. Protože už nyní mzdy v ekonomice klesají o 6 % meziročně. Nicméně tento pokles mezd není rozprostřen mezi všechny zaměstnance, ale je výrazně koncentrován právě na lidi, kteří jsou v programu Antivirus. Těm totiž poklesly mzdy o 40 % a týká se to zhruba 15 % zaměstnanců. Domácnosti, které jsou postiženy takovým poklesem pracovních příjmů, musí výrazně omezovat i výdaje. Těm ostatním se mzdy nezměnily, takže mohou utrácet, jako by se nic nestalo. Vláda by tak měla postupně plošné programy omezovat a pomoci lidem, kteří se nebudou moci plně vrátit na své aktuální pozice, najít novou práci. A stát by měl i pomoci domácnostem s nízkými příjmy, kde pokles mezd zvyšuje pravděpodobnost pádu do chudoby a dluhové pasti.

Dalším faktorem jsou investice. Firmy jsou optimističtější, ale stejně budou pro jistotu omezovat investice. To není dobrá zpráva hned ze dvou důvodů. Za prvé, ze statistického pohledu pokles investic bude snižovat HDP. Ale především je potřeba si vzpomenout na loňský rok, kdy nedostatek pracovní síly dělal firmám velké problémy. A lidí bude čím dál méně, protože silné ročníky budou odcházet do důchodu. Firmy tak budou čelit dlouhodobému tlaku na růst mezd. Pokud chtějí zvyšovat produktivitu, tak musí investovat do robotizace a automatizace. Vyšší růst produktivity ospravedlní i růst mezd. Učebnicový příklad „win win“ situace jak pro firmy, tak pro zaměstnance. Bez těchto investic ale celý proces minimálně zbrzdíme. Vláda má nástroje, jak firmy motivovat – zrychlené odpisy, šrotovné na vybrané investice, podpora z evropských fondů… Pokud k tomu ještě přidá vlastní investice do fyzické i digitální infrastruktury a podporu vzdělávání, tak oživení může být nejen rychlé, ale dokonce bude mít potenciál zvýšit i budoucí prosperitu české ekonomiky.