Potřebujeme tři Marshallovy plány

Zpomalování probíhalo, ačkoliv nám v některých aspektech foukal vítr do zad. Ale éra rychlého růstu světového obchodu je pryč. Evropa ztratila svého nejdůležitějšího dodavatele energie, Rusko. Evropa z velké části promeškala digitální revoluci a rozdíl v růstu produktivity USA a EU vysvětluje z velké části technologický sektor. K tomu přidejme demografii. Růst nebude růst podpořen rostoucím počtem obyvatel. Naopak, pracovní síla bude klesat o 2 miliony ročně.

Pokud by si EU udržela současné tempo růstu produktivity, tak díky demografii by HDP dlouhodobě stagnovalo. Stagnace je smrt.

Pro digitalizaci a dekarbonizaci ekonomiky a zvýšení naší obranné kapacity bude muset podíl investic v Evropě vzrůst přibližně o 5 procentních bodů HDP na úroveň, která byla naposledy zaznamenána v 60. a 70. letech. To je bezprecedentní: pro srovnání, dodatečné investice poskytnuté Marshallovým plánem v letech 1948-51 činily přibližně 1-2 % HDP ročně.

Report jednoznačně říká, že pokud se Evropa nedokáže stát produktivnější, budeme si muset vybrat. Nebudeme schopni stát se najednou lídrem v oblasti nových technologií, majákem odpovědnosti za klima a nezávislým hráčem na světové scéně. Nebudeme schopni financovat náš sociální model. Budeme muset omezit některé, ne-li všechny naše ambice.

Dále, základními hodnotami Evropy jsou prosperita, rovnost, svoboda, mír a demokracie v udržitelném prostředí. EU existuje proto, aby zajistila, že Evropané budou moci těchto základních práv vždy využívat. Pokud je Evropa nebude moci svým občanům nadále poskytovat – nebo bude muset vyměňovat jedno za druhé – ztratí svůj smysl existence.

Jediným způsobem, jak se s touto výzvou vypořádat, je růst a zvyšování produktivity při zachování našich hodnot rovnosti a sociálního začlenění.

Inovace, kapitálový trh, vzdělávání, ceny energií, dekarbonizace a cleantech, bezpečnost, snížení závislostí…

Co stojí v cestě: chybí prioritizace a schopnost realizovat strategii, je potřeba sladit slova a činy (podpora inovací vs. rostoucí regulace), jednotný trh není jednotný (především kapitálový trh), nejsme schopni využít úspory z rozsahu (například společné nákupy obranného vybavení), a nejsme schopni upřednostňovat evropské firmy, jako to dělají USA nebo Čína v rámci svých průmyslových politik, máme dlouhý rozhodovací proces…

Zmíněný report, to je povinná četba. Spousta dobrý analytických vstupů a návrhů, ke kterým se budu vracet.