ikona hodiny 12. 8. 2020 16:05

Studie Mazars: V ČR a SR jsou nejvyšší odvody na pojištění v regionu

Průměrné mzdy, nejvyšší odvody, nadprůměrné daně

Česko, Slovensko a Rusko vévodí žebříčku 21 středoevropských a východoevropských zemí, kde zaměstnavatelé a zaměstnanci platí nejvyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Slovenské firmy a zaměstnanci odvádějí 35,2 procenta, české 33,8 procenta. Vyplývá to z mezinárodní studie společnosti Mazars.

Foto: Shutterstock.com
Foto: Shutterstock.com

Nejvyšší sazby DPH platí v Maďarsku (27 procent) a Chorvatsku (25 procent). Naopak nulovou sazbu pro určený druh zboží a služeb využívají v Lotyšsku, Polsku, Rusku a na Ukrajině. Desetiprocentní nejnižší sazba DPH v ČR je nad průměrem regionu. Vedle Čechů ji platí ještě Slováci, Srbové a obyvatelé Bosny a Hercegoviny, kde je stanovena raritní jednotná sazba odvodů DPH.

Sazby daně z příjmů fyzických osob jsou ve státech regionu variabilní. Nejméně platí zaměstnanci na Balkáně. Nejnižší sazbu mají zaměstnanci v Černé Hoře (devět procent ) následují zaměstnanci v Srbsku, Rumunsku a Severní Makedonii (10 procent). Naopak nejvyšší sazby jsou v Chorvatsku (24 a 36 procent). Daňové systémy některých států také využívají progresivní daň v závislosti na příjmu zaměstnance.

Nejvyšší daň z příjmů právnických osob odvádějí firmy v Německu, kde se daň v závislosti na zisku může pohybovat na úrovni až 31 procent. Mezi země s vysokou korporátní daňovou sazbou patří i Rakousko, kde sazba dosahuje 25 procent, a Řecko (24 procent).

Naopak nejnižší korporátní daně jsou v Maďarsku a Černé Hoře (devět procent). V Albánii a Bosně a Hercegovině může být daň pro skupinu firem, které splní určité podmínky, až nulová. Celkový průměr regionu činí 16 procent. ČR s jednotnou sazbou 19 procent tak patří k zemím s nadprůměrným zdaněním korporátních zisků.

Rozdíl mezi státy s nejvyššími a nejnižšími povinnými odvody zaměstnavatelů a zaměstnanců činí více než 30 procentních bodů. Zatímco v Litvě nebo Rumunsku odvádějí firmy 1,77 procenta, respektive 2,25 procenta, v Česku je to 33,8 procenta a na Slovensku 35,2 procenta.

Co se týká úrovně mezd, vykazují země regionu široké rozpětí. Zatímco minimální čistá mzda v Srbsku, na Ukrajině a v Kosovu se pohybuje pod 180 eury, v dalších zemích bývalé Jugoslávie nebo v Albánii a Bulharsku dosahuje 200 až 300 eur. V zemích Visegrádu (Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko) je minimální mzda stanovena v rozpětí 400 až 500 eur.

Zcela nesrovnatelné hodnoty výrazně nad poměry regionu vykazuje Rakousko (1866 eur) a Německo (1620 eur). Za poslední rok stoupla minimální mzda počítané v eurech na Ukrajině, Rumunsku, Bulharsku, Polsku, Slovensku a v ČR (v současnosti činí 476 eur).

Průměrná čistá mzda v soukromém sektoru je nejvyšší v Německu (2221 eur) v Rakousku (2131 eur) a ve Slovinsku (1241 eur). Následují země Visegrádu, Řecko, Chorvatsko a Pobaltské státy, kde se škála průměrných mezd pohybuje v od 700 do 1100 eur. Nejnižší čisté průměrné mzdy pobírají zaměstnanci v Kosovu (361 eur), Albánii (401 eur) a Severní Makedonii (418 eur).

Články autora ČTK

Nejnovější články

Trendy

Tichá noc přináší na vánoční stromeček klid zimní přírody

Nová kolekce české sklárny Koulier spojuje zemité odstíny...
Cestovní ruch

Jazeera Airways poprvé spustí zimní lety z Kuvajtu do Prahy

Letecká společnost Jazeera Airways poprvé rozšíří přímé spojení...
Expertní pohled

Pokročilá diagnostika pomáhá předcházet velkým problémům

Trhlina v povrchu vozovky, nepatrná odchylka ve svaru...

Nejnovější Analýzy

Analýzy

Výkupné platí „jen“ 23 % obětí

Kyberzločinci využili prázdniny k masivnímu vydírání organizací. Zatímco...
Analýzy

Mzdy rostou, plošné navyšování ale ustupuje

Mzdy v Česku letos ve většině oborů a...
Aktuality

Ransomware udeřil na zdravotnictví, unikla citlivá data pacientů

Srpen 2026 přinesl v České republice intenzivní ransomwarovou...