Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024 09:00Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
Poslední roky ekonomického růstu nedokázala Česká republika ani zdaleka plně využít k rozvoji dopravní infrastruktury a boomu stavebnictví jako klíčového odvětví ekonomiky, a zbrzdila tak svou konkurenceschopnost na evropském trhu. Ani dostatečné finanční prostředky na důležité stavby nedokáží překonat úřední mašinérii v podobě neefektivní stavební legislativy, která ČR řadí do druhé stovky zemí světa z hlediska rychlosti stavebního povolení. Zástupci Hospodářské komory to sdělili reprezentantům politických stran, hnutí a koalic během třetí předvolební debaty z cyklu Volby 2021 věnované stavebnictví a dopravě.
Nakolik potřebujeme efektivní stavební legislativu, ukazují statistiky výstavby nových bytů nebo rozšiřování dálniční sítě. „Zejména v pohledu na budování rychlostních komunikací koukáme bohužel několik let okolním zemím na záda. Zatímco se u nás dálniční síť rozrostla od roku 1995 zhruba třikrát, v Maďarsku počet kilometrů rozšířili pětkrát a v Polsku dokonce osmkrát. Státy, na které jsme kvůli silnicím dříve koukali skrz prsty, nám ujíždí o parník, což je ostuda,“ upozornil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Problém přitom není podle Hospodářské komory v nedostatku finančních prostředků nebo kvalitních projektů. „Vše se zasekává na zkostnatělé legislativě, zdlouhavém povolovacím řízení nebo nejrůznějších, často zbytečných, soudních přezkumech, které stavební projekty neúměrně zdržují. Přitom to jsou právě stavební projekty, které umožní rychlý postcovidový návrat tuzemské ekonomiky do kondice,“ připomíná viceprezident Hospodářské komory Michal Štefl s tím, že jedinou cestou ze současného zoufalého stavu je přijetí úplně nového stavebního zákona.
Právě novou stavební legislativu projednávají poslanci ve třetím čtení a na programu dolní komory je tento bod zařazen na 12. květen. Norma, na jejímž vzniku se od počátku odborně podílela i Hospodářská komora, bude znamenat princip 1 razítko, 1 povolení, 1 úřad. „I přes některé výhrady, které k předloženému zákonu máme, je nezbytné jej co nejrychleji schválit v parlamentu, aby mohl začít platit od roku 2023,“ dodává Dlouhý.
Těžko bychom na světě našli horší stavební legislativu, než je současný stav v ČR. „Neuvěřitelná délka a složitost byrokracie se projevuje také jako jedna z příčin exponenciálního růstu cen nemovitostí. Dlouhodobě převyšuje poptávka po bytech v Praze nabídku o 50 a více procent.,“ říká předsedkyně Sekce územního a regionálního rozvoje Hospodářské komory Hana Landová.
Stavebnictví je přitom obor, který vykazuje silný multiplikační efekt v porovnání s jinými sektory. Přírůstky stavebnictví se pozitivně promítají v dodavatelských odvětvích s příznivým dopadem na zaměstnanost a veřejné finance. 1 Kč vložená do stavebnictví vygeneruje dle výpočtů Komory v celé ekonomice až 3,09 Kč.
Pozvání do třetí předvolební debaty Hospodářské komory, jejímž mediálním partnerem jsou Hospodářské noviny, přijal vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček za hnutí ANO, Helena Langšádlová z koalice SPOLU, Ondřej Polanský reprezentující koalici Pirátské strana a STAN, Vlastimil Tlustý z uskupení Trikolóry, Soukromníků a Svobodných a zástupce KSČM Jaroslav Komínek. Jako experti během debaty vystoupili viceprezident Hospodářské komory Michal Štefl, předsedkyně Sekce územního a regionálního rozvoje Hospodářské komory Hana Landová a Emanuel Šíp, předseda Dopravní sekce Hospodářské komory.