Čtvrtek 18. dubna 2024
ikona hodiny21. 5. 2023 06:13

Blíží se volební sněm Hospodářské komory ČR

Oproti dnešku tu před devíti lety byl podnikatelský ráj

Bilanční rozhovor s odcházejícím prezidentem

Současná vláda musí podnikatelskou veřejnost zbavit pocitu, že na ni zapomíná. Firmy aktuálně řeší složitější problémy než v době, kdy jsem do funkce komorového prezidenta nastupoval. V rozhovoru pro časopis Komora to říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, který svou pozici koncem května opouští. Mimo jiné srovnává vedení podnikatelské organizace s funkcí ministra a říká, které výzvy před Hospodářskou komorou do budoucna stojí.

Miroslav Beneš Miroslav Beneš autor

Absolvent Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (obor Žurnalistika) pracoval od roku 2013 ve zpravodajství České televize. Zde se jako redaktor věnoval převážně ekonomickým tématům, burzovnímu zprávám a tvorbě příspěvků pro pořady Ekonomika ČT24, Byznys ČT24 nebo Události. Od roku 2017 pracuje v Hospodářské komoře, kde se podílí na tvorbě mediální komunikace této instituce. Vedle tvorby tiskových zpráv a organizace tiskových konferencí spolupracuje na obsahu časopisu Komora a je autorem týdenních Newsletterů Hospodářské komory.

Foto: HK ČR V čele Hospodářské komory konči Vladimír Dlouhý Foto: HK ČR

Devět let jste stál v čele Hospodářské komory. Jak se za vašeho vedení instituce změnila?

Komora se posunula v mnoha věcech a není to jen moje zásluha. Tady musím zmínit tajemníka Úřadu Hospodářské komory Tomáše Vrbíka, který tu se mnou byl téměř po celou dobu a před rokem z funkce odešel, současnou tajemnici Ivanu Hrdi­novou, kolegy z prezidia a dalších volených orgánů i z komorového úřadu.

Za tu dobu narostla členská základna, zejména v oborové části Hospodářské komory. Mám pocit, že nás podnikatelé vidí jako instituci, která v dob­rém slova smyslu umí lobbovat za jejich zájmy.

Díky práci celého aparátu se Hospodářské komora posunula v tom, že je schopná předkládat velmi kvalitní, respektovaná, někdy i v dobrém slova smyslu obávaná stanoviska k legislativě, která se týká podnikání v naší zemi, a obecně všech hospodářsko‑politických kroků vlády. K posunu došlo i ve vnímání Hospodářské komory v zahra­ničí, čehož je důkazem i to, že jsem byl letos zvolen prezidentem Eurochambres.

Je něco, co se třeba dotáhnout nepodařilo?

Asi bych zmínil to, že v regionech neroste tak rychle členská základna, jak bychom si přáli. Tam vidím šanci zejména v zacílení na mladší podnika­tele, aby pro ně bylo členství v Komoře atraktivní. Důležité je také omlazení vedení jednotlivých komor.

Jaké problémy podnikatelé řešili před devíti lety a co je trápí dnes? Jsou rozdíly?

Uvědomme si, že vlastně celý svět byl v roce 2014 v lepší situaci než dnes – geopoliticky, ekonomicky, bezpečnostně i z pohledu toho, že role euroatlan­tického bloku, jehož my jsme součástí, byla ve světě mnohem silnější než dnes.

V roce 2014 se teprve rozbíhal hospodářský růst po finanční krizi a globální recesi. I když tehdy byla nezaměstnanost vyšší než dnes, tak už bylo jasné, že nedostatek lidí je strukturálním problé­mem naší ekonomiky a trápil podnikatele již v té době. Dále přetrvává byrokracie stejně jako stále přitvrzující klimatická politika Evropské unie. Té se samozřejmě vyhnout nelze, protože změna klimatu je fakt, byť bojujeme proti rychlosti a nekonzistentnosti bruselských návrhů. Mimo jiné Putinova válka nám jasně ukázala, že patříme do EU a s tím, co se nám na její politice nelíbí, se budeme muset nějak vyrovnat a také něco vybojovat.

Tyto problémy však v určité podobě existovaly již v roce 2014. Zlomový byl počátek roku 2020, tedy covid, v roce 2021 první inflační tlaky, v roce 2022 válka a prudký nárůst cen energií a inflace obecně. Krátkodobě se téměř rozpadly nabídkové řetězce v některých sektorech a s růstem sazeb se zhoršil přístup k financování. Podnikatelé to prostě mají těžší než před devíti lety. Přispívá k tomu, řečeno slovy Václava Havla, „blbá nálada“ ve všech západ­ních zemích, včetně třeba USA i České republiky.

Vladimír Dlouhý

Vede Hospodářskou komoru od roku 2014. Jeho třetí funkční období končí letos 31. května, kdy sněm Hospodářské komory vybere jeho nástupce a další členy vedení. V letech 1989 až 1992 byl ministrem hospodářství ČSFR, od roku 1992 do června 1997 působil jako ministr průmyslu a obchodu ČR. Od září 1997 pracuje jako mezinárodní investiční poradce.

A do toho ještě energetická krize…

Přesně tak. Ten často proklínaný evropský trh s energiemi ještě před dvěma lety generoval pro domácnosti i firmy velmi příznivé ceny elektři­ny a plynu. V tomto smyslu jsme na tom byli velmi dobře, což se samozřejmě s ruskou agresí na Ukrajině výrazně změnilo. Vyjednávali jsme proto s vládou zastropování cen energií pro pod­nikatele, které nakonec přišlo, ačkoliv s výrazným zpožděním.

Vy jste na Komoře působil vlastně delší čas, než po který jsem byl ministrem. Lze tyto funkce vůbec srovnávat?

Zodpovědnost ministra je logicky vyšší, tím spíše u šéfa rezortu průmyslu a obchodu, kterým jsem by já. Nicméně prezident Hospodářské komory má zodpovědnost vůči členům, respektive vůči podnikatelskému sektoru jako takovému, což sa­mozřejmě není malá skupina. Rozdíl je i v tom, že ministr má rozhodovací pravomoc a rezort, který jsem řídil, měl pod sebou všechny klíčové sektory ekonomiky, od energetiky přes stavebnictví, vnitř­ní a zahraniční obchod až po průmysl.

Jako prezident Komory jsem se musel na druhou stranu naučit vnímat problémy oborů podnikání, s nimiž jsem se do té doby nesetkal nebo které do Hospodářské komory postupně vstupovaly. Hovořím zejména o nových IT oborech, audio­vizuálních službách, problematice kryptoměn a podobně.

Prezident Komory nese zodpovědnost za její stanoviska v mnoha oborech a je hlavním vyjed­navačem s exekutivou. V tom jistou podobnost asi vidím. Vzhledem k množství zastupovaných oborů musí mít velký přehled a široký záběr.

Ve funkci prezidenta jste zažil několik vlád. Můžeme srovnat, která z nich byla nejvíce propodnikatelská?

Všechny vlády, které jsem ve funkci prezidenta zažil, se minimálně tak tvářily. Všechny odleva doprava ve svých programových prohlášeních na podnikatele přísahaly. Ale jinak musím říct, že vyloženě propodnikatelská nebyla žádná z nich.

Sobotkova vláda působila, zpětně viděno, v dob­rých časech, ale bylo to spíše jen o slibech. Andrej Babiš následně přicházel s velkým potenciálem vzhledem ke své podnikatelské minulosti, což se nakonec tolik v jeho politice neprojevilo. Jednak do práce jeho kabinetu výrazně zasáhl covid a zájem této vlády se přesunul spíše k potenciálním voličům, což podnikatelé nebyli. Byli a jsou to dů­chodci a obecně sociálně slabší skupiny a obecně lidé, kteří zmíněné blbé náladě více podléhají.

Fialova vláda zdědila veřejné finance ve špatném stavu. Jakkoliv současné úspory jako ekonom chá­pu, musí si tato vláda uvědomit jednu věc. Musí co nejrychleji napravit dojem, že se více zajímá o evropské a světové dění, případně o Ukrajinu než o Českou republiku. Ten pocit ve společnosti prostě je, byť ho třeba plně nesdílím. A podobnou rétoriku slýchám i od řady podnikatelů, což není pro pravicově orientovanou vládu úplně šťastné.

Byť se zpožděním, ale přece se za poslední roky některé věci podařilo dotáhnout – paušální daň, stavební zákon, ačkoliv není ideální, některé da­ňové úpravy, celkem dobré předsednictví EU a asi i další věci. Problémem je, že všechno postupuje hrozně pomalu. To je ale dáno stavem celkové české státní správy, nejen vlády jako takové.

Hospodářská komora zastupuje opravdu široké spektrum firem, od velkých korporací až po živnostníky. I to jistě určuje do velké míry její práci.

Já jsem samozřejmě rád, že jsou v Komoře aktivní kromě středních firem, malých zaměstnavatelů a živnostníků i velké energetické, strojírenské nebo průmyslové podniky. V roce 2014 tomu tak neby­lo. V řadě případů není samozřejmě snadné najít společné stanovisko i v rámci jednotlivých oborů, jako třeba v energetice.

Bylo to zjevné i vloni při hledání krátkodobého stropu cen energií pro firmy. Všichni se shodli, že od vlády přišly hlavní kroky pozdě a že nějaký strop má být. Ale to bylo vše, jinak různí podni­katelé měli během energetické krize jiné priority. Je samozřejmě nasnadě, že výrobci a distributoři energií se na situaci dívají jinak než menší nebo střední průmyslová firma. Z toho je vidět, že podnikatelé také musí něco změnit, dokázat v kri­zových chvílích nemít na očích jen klapky svého vlastního zisku, ale vidět i zájem makroekonomic­ký, tedy vlastně celospolečenský.

Jak vidíte situaci právě u malých a středních firem?

Podstatou Hospodářské komory je jednoznačně hájení zájmů i malých a středních podnikatelů. I oni si ale musí uvědomit, že v krizových časech, jako je covidová pandemie nebo energetická krize, nejsou možnosti podpory ze strany státu nekonečné. Až pří­liš mnoho českých malých a středních podnikatelů se hlásí k pravici a pravděpodobně ji i volí, mají pra­vicovou rétoriku, ale myšlením jsou socialisté. Chtějí podporu, dotace a pokud možno ochranu domácího trhu. To ale není dlouhodobě udržitelný postoj.

Specifické je postavení OSVČ, zvláště dnes, když se mluví o zvýšení jejich odvodů. Je pravda, že čistě numericky odvádějí méně, mají to však mnohem složitější než zaměstnanci. Často si nemohou vzít dovolenou v obvyklém čase, nemohou jen tak onemocnět, nemají k dispozici právní a další servis, jako má zaměstnanec u velké firmy, a je ještě mnoho dalších rozdílů v jejich neprospěch. Proto tak bojujeme za jejich postavení.

Na straně druhé, rozpočtová situace je taková, jaká je. Musíme se připravit na to, že tlak na zvýšení odvodů OSVČ bude pokračovat, případně se do­čkáme zvýšení daní obecně. Tím spíše ať se zamyslí každý podnikatel, který uměle navyšuje náklady, aby generoval zisk nejblíže nule. A když to říkám, tak nejsem naivní, ale realistický.

Co byste popřál svému nástupci, který bude zvolen na květnovém sněmu?

Ať už bude prezidentem Komory kdokoliv, přeji mu, aby Komora byla pod jeho vedením i nadále respektovaným partnerem vlády, parlamentu a dalších státních orgánů. Je také důležité, aby i v dalších letech podnikatelé Hospodářskou komoru vnímali jako někoho, kdo hájí jejich zájmy a kdo se za ně za všech okolností postaví. K tomu je zapotřebí zejména mnoho trpělivosti i vytrvalosti při vyjednávání s často rigidní státní správou. Osobně budu komorové dění i nadále se zájmem sledovat a držím Hospodářské komoře i všem firmám v naší zemi palce.

Články autora Miroslav Beneš

Nejnovější články

Trendy
Timber Praha – první udržitelná dřevostavba bytových domů v Praze

Domy komorního charakteru Timber Praha obsahují 62 jednotek...

Arcus City – v blízkosti přírody, na dosah...

Expertní pohled
Fulfillment: Revoluce v logistice

Fulfillment není jen proces doručování zboží, je to...

Majitelé e‑shopu se nemusejí starat o kapacitu skladových...

Nicméně vize značky LOG4U sahá daleko za pouhé...

Společnost Geek+ přinese špičkové mobilní roboty pro přepravu...

Trendy
Perfektní klima pro elektrické vozy

Všude tam, kde jsou kladeny vysoké požadavky na výkon,...

HVH topení přeměňuje stejnosměrný elektrický proud na teplo...

Pokud máte benzinové nebo naftové auto, je pro...

Nejnovější Expertní pohled

Expertní pohled
Fulfillment: Revoluce v logistice

Fulfillment není jen proces doručování zboží, je to...

Majitelé e‑shopu se nemusejí starat o kapacitu skladových...

Nicméně vize značky LOG4U sahá daleko za pouhé...

Společnost Geek+ přinese špičkové mobilní roboty pro přepravu...

Analýzy
Vědí, ale nepřipravují se

„Výsledky průzkumu nás překvapily. Odhalily, že připravenost na...

Ale právě v tom je ta šance. „ESG je...

A jak tedy průzkum zrealizovaný BDO Hungary dopadl? Naprostá...

„Důvodem je také více peněz na investice a také...

Ačkoli si firmy jsou vědomy potřeby udržitelného fungování,...

Expertní pohled
Pět největších trendů v oblasti SASE pro rok 2024

Vedle toho se IT bezpečnostní týmy musí vypořádat...

Mít produkty od více dodavatelů téměř vždy vede...

SASE umožňuje přijetí zero-trust technologie. Princip zero-trust spočívá...

„Integrovaná řešení SASE musí být vybavena umělou inteligencí...

Dá se očekávat, že SASE bude plně flexibilní...

Monitorování digitálních zkušeností (DEM) je dnes často považováno...