Téměř 90 % domácností ušetří na energiích
Pohled z praxe
24. 4. 2024 14:23
Domácnosti, kteří pořizují fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo, v drtivé většině případů opravdu uspoří a dočkají se výrazného snížení spotřeby. Vyplynulo to...
Přestože se ministerstvu průmyslu a obchodu sešly připomínky celkem od 70 subjektů, začalo jejich vypořádávání až koncem dubna. „Chápeme, že u tak strategického materiálu nelze vyhovět plošně všem. Je nicméně škoda, že ministerstvo průmyslu a vláda nevěnovaly větší pozornost názoru krizí postižených podnikatelů, kteří by měli být hlavním pilířem ekonomické obnovy po pandemii covidu-19,“ upozornil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Původní návrh Národního plánu obnovy počítá mimo jiné s tím, že bezmála 80 mld. Kč z celkových 192 mld. Kč alokovaných na podporu ČR půjde na investice ke zvýšení ochrany životního prostředí. Dalších 41 mld. Kč by mělo podpořit školství a trh práce a 28,5 miliardy by vláda ráda vložila do digitalizace. „Jednou z našich hlavních výtek k Národnímu plánu obnovy byla právě poměrně nízká částka směřující do digitální agendy. Pokud jsme slovy vlády The Country For The Future, měla by více tlačit na tuto oblast ekonomického rozvoje, která je pro budoucnost klíčovou,“ dodává Dlouhý.
Desítky miliard mají být vynaloženy na projekty, které představují digitální služby občanům a firmám, digitální systémy státní správy, digitální vysokorychlostní sítě, zrychlení a digitalizace stavebního řízení nebo udržitelná a bezpečná doprava. „Jde vesměs o tituly dlouhodobě přehlížené, které by měl stát z vlastních národních zdrojů tak jak tak zaplatit. O to více by však mělo v NPO zbýt peněz na financování konkrétních digitálních projektů usnadňujících podnikání firem, které jsou v současnosti zavaleny zbytečnou administrativou a papírováním,“ upozorňuje Dlouhý.
Národní plán obnovy v kostce
Národní plán obnovy je pouze jedním z nástrojů, které bude moci ČR využít v příštích letech, nebude tedy pokrývat všechny potřeby, bude možno využít i řadu dalších finančních nástrojů, například strukturální fondy, Modernizační fond a jiné.
Nástroj pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility – RRF) je jedním z výsledků dohody, které dosáhli členové Evropské rady na zasedání 17. až 21. července 2020 o víceletém finančním rámci EU a Next Generation EU na období 2021 až 2027. Jde o nástroj na pomoc se zotavením se z pandemie koronaviru a na podporu investic a reforem týkajících se zejména ekologické a digitální transformace. RRF představuje celkem 672,5 miliardy eur na období 2020-2026, z toho je 312,5 mld. eur v grantech a 360 mld. eur v podobě půjček.
Národní plány na podporu oživení a odolnosti ekonomiky se předkládají jako součást evropského semestru, tedy každoročního cyklu koordinace hospodářských a sociálních politik. Podle aktuálního nařízení se současný NPO týká let 2021 až 2023 s možnou revizí v roce 2022, kdy bude známa přesná alokace na rok 2023.
Alokace do jednotlivých pilířů plánu jsou následující:
Digitální transformace 28 329 mil. Kč
Fyzická infrastruktura a zelená tranzice 90 726 mil. Kč
Vzdělávání a trh práce 41 006 mil. Kč
Instituce a regulace a podpora podnikání v reakci na COVID-19 11 691 mil. Kč
Výzkum, vývoj a inovace 13 200 mil. Kč
Zdraví a odolnost obyvatelstva 14 950 mil. Kč
Hospodářská komora zároveň kritizuje fakt, že Národní plán obnovy nepočítá s podporou celoživotního vzdělávání, které je přitom pro konkurenceschopnost České republiky v dalších letech klíčové. „Pokud stát hovoří o Průmyslu 4.0 a dalším nutném technologickém rozvoj, musí si uvědomit, že bez vzdělaných lidí budou tyto pojmy jen prázdnou schránkou,“ varuje Dlouhý. Ministerstvo školství zároveň dlouhodobě odmítá diskuzi s podnikatelskými svazy v otázce rozvoje Národní soustavy kvalifikací se zapojením Národní sítě sektorových rad.
Národní plán obnovy, kvůli kterému nyní vzniká na Ministerstvu obchodu a průmysl celý nový odbor, se začal chystat loni po zveřejnění záměru Evropské komise na financování oživení ekonomik nejen po koronaviru. Nyní ČR pošle materiál Evropské komisi. Jakkoliv ministr průmyslu a obchodu i dopravy v jedné osobě Karel Havlíček nezapomněl po jednání vlády zdůraznit, že Národní plán obnovy je poctivě připravený a důkladně prodiskutovaný plán, je zřejmé že vláda krátce před koncem mandátu přijímá pro budoucnost ekonomiky zásadní dokument bez širšího konsenzu a aniž by většinu připomínek řádně vypořádala. Národní plán obnovy tak ve skutečnosti není národním, ale vládním plánem, což patrně nechtěně potvrdila i náměstkyně ministra Havlíčka pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková, když řekla, že Národní plán obnovy obsahuje priority vlády ČR.
