Evropská legislativa potřebuje očistec
Názory
9. 6. 2023 13:53
Ekonomický výhled na následující roky není vůbec růžový. To se odráží v očekáváních našich podnikatelů. Hlavními výzvami, před kterými podnikatelé stojí,...
Mezi takzvaná vyhrazená technická zařízení patří plynové, elektrické, tlakové a zdvihací zařízení. Nový zákon přesně stanovuje podmínky jejich provozu včetně potřebné kvalifikace jejich obslužného personálu, což je klíčové pro všechna průmyslová odvětví. „Původní zákon a jeho prováděcí vyhlášky byly staré 50 let, což neodpovídalo technické úrovni dnešních zařízení, jejichž konstrukce a možnosti jsou nesrovnatelně sofistikovanější a logicky tak kladou i větší nároky na znalosti zaměstnanců firem,“ říká Radek Roušar, předseda Sekce pro vyhrazená technická zařízení Hospodářské komory a člen představenstva Hospodářské komory.
Hospodářská komora oceňuje, že poslanci vyslyšeli odborné názory podnikatelské veřejnosti a akceptovali pozměňovací návrhy připravené Sekcí pro vyhrazená technická zařízení Hospodářské komory ve spolupráci se Státním úřadem bezpečnosti práce a předkladatelem, tedy Ministerstvem práce a sociálních věcí. „Byť to na první pohled nevypadá, tento zákon je důležitý v podstatě pro všechny podnikatelské subjekty, protože se jich přímo dotýká, když stanovuje provozovatelům vyhrazených technických zařízení podmínky pro jejich provoz. Ty se po mnoha letech zpřesní a výrazně zefektivní,“ dodává Roušar.
Jaké novinky právní úprava přinese podnikatelům
- Jednoznačně vymezuje působnost Státního úřadu inspekce práce a Technické inspekce ČR jako pověřených organizací. V současnosti je situace v mnoha ohledech nepřehledná, podnikatelé se obrátí na jednu organizaci, která jim vydá stanovisko, aby následně druhá organizace v rámci kontroly vyslovila stanovisko zcela opačné.
- V rámci činností na VTZ se podnikatelským subjektům vydávají oprávnění k činnosti na VTZ a fyzickým osobám, například revizním technikům, osvědčení. V současné době není možné pravost a platnost oprávnění a osvědčení zkontrolovat jinak, než dotazem na Technickou inspekci ČR. Nová právní úprava zavádí povinnost tyto údaje poskytovat online na webových stránkách. Díky tomu bude kontrola mnohem jednodušší.
- Nový zákon pro mnoho činností (např. pro vydávání osvědčení apod.) stanovuje lhůty, ve kterých je Technická inspekce musí vydat, nebo jinak rozhodnout, což doposud stanoveno nebylo.
- Zákon přináší změnu ohledně odborné způsobilosti v elektrotechnice. Dle současné platné vyhlášky 50/1978 Sb. mohou pracovat na elektrickém zařízení pouze osoby s elektrotechnickým vzděláním, což je obrovský problém u mezioborových profesí. Např. výtahář musí být primárně strojního vzdělání, ale potřebuje zasahovat i do elektroinstalace, což nesmí, protože nemá příslušné vzdělání.
- Stejný nebo obdobný problém je u nábytkářů, instalatérů a řady dalších oborů. Kupř. servisní technici jsou primárně automechanici, ale nově se musí zabývat i elektromotory, k čemuž ovšem nemají vzdělání. V současnosti se tento problém řeší tak, že danou činnost musí dělat dva lidé s různou kvalifikací. Nová úprava bude umožňovat pro stanovené činnosti osobám bez elektrotechnického vzdělání složit zkoušku a pracovat v rámci stanoveného rozsahu na elektrickém zařízení na základě profesní kvalifikace.
Zástupci autorizovaných společenstev sdružených v Hospodářské komoře pracovali na vzniku zákona společně s partnerskými úřady a organizacemi už od roku 2014. „Zákon vznikl jako kompromisní návrh vzešlý z jednání zástupců podnikatelů, státní správy a státních kontrolních orgánů. Spolupráce na přípravě nebyla vždy idylická, nicméně se povedlo najít pro podnikatele velmi dobrý kompromis. Návrh zákona není stoprocentní, mnoho členů sekce by si dovedlo představit další změny, nicméně vnímám navrženou verzi zákona jako skvělý výsledek,“ vysvětluje viceprezident Hospodářské komory Roman Pommer, podle něhož je nyní důležité hladké schválení zákona v Senátu.
Schválením zákona v Parlamentu nicméně práce Hospodářské komory nekončí. Nový zákon sám o sobě nestačí a je nutné dopracovat celkem pět prováděcích nařízení vlády, kterými se stanoví konkrétní kritéria pro jednotlivé skupiny vyhrazených technických zařízení. Právě tato nařízení vlády jsou v podstatě důležitější než samotný zákon, který sám o sobě stanovuje jen obecný rámec povinností.
