Diamanty českého byznysu se zastavily v Plzni
Aktuality
26. 4. 2024 14:01
V plzeňském hotelu Courtyard by Marriott byly ve čtvrtek 25. dubna předány další modré pyramidy nejúspěšnějším českým firmám, tentokrát z krajů Plzeňského...
Vysoké ceny elektřiny se v anketě Hospodářské komory ukázaly jako faktor, který ze všech nákladových položek nejvíce ovlivní podnikání v roce 2022. Až za elektřinou se umístily další vstupy, které v posledních měsících zažily výrazný růst – náklady na pracovní sílu nebo ceny pohonných hmot. „Právě elektřina je nejcitlivějším nákladem pro třetinu oslovených firem. V této situaci mnoha podnikatelům nezbývá nic jiného, než vyšší náklady promítnout do vyšších cen svého zboží a služeb. Řada podnikatelů se nicméně snaží zmírnit nárůst výstupních cen snížením svých vlastních marží,“ vysvětluje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Měl by více zasáhnout stát
V souvislosti s krachem Bohemia Energy a dalších dodavatelských společností Komora zjišťovala, nakolik tento fakt zasáhl firmy. Na 88 % podnikatelů, kteří se zapojili do ankety a jichž se konec dodavatelů energií dotkl, se domnívá, že jsou stávající státní opatření nedostatečná. Hlavním důvodem je, že opatření jsou cílena primárně na domácnosti a nezohledňují specifické postavení firem. Těm přitom platby za energie v posledních týdnech stouply nejčastěji o 300 %.
„Řešením problému je plošná regulace cen energií tam, kde to umožňují pravidla Evropské unie. Jedná se například o podstatné snížení příspěvku na obnovitelné zdroje energie. Podnikatelé jsou i pro větší regulaci alternativních dodavatelů, u nichž nebylo zpravidla dosud jisté, že jsou schopni obstarat dostatečný objem elektřiny a plynu pro všechny své nasmlouvané klienty,“ říká Dlouhý. „Významný poznatek je ovšem i to, že velká část respondentů současné zásahy státu naopak zcela odmítá,“ dodává.
Klimatická politika – další riziko
Na budoucí vývoj cen energií bude mít podle Komory vliv také klimatická politika EU. Unijní balíček Fit for 55 se může negativně podepsat na konkurenceschopnosti české energetiky. „Pokud chceme udržet energetickou soběstačnost České republiky, musíme na evropské úrovni prosadit celou řadu změn klimatických cílů. Není možné, aby nerespektovaly rozdílné energetické mixy jednotlivých členských zemí. Balíček v předkládané podobě by na vyšších účtech v dalších letech pocítily hlavně domácnosti a firmy,“ dodává Vladimír Dlouhý, který s konkrétními výhradami Hospodářské komory k Fit for 55 koncem minulého týdne seznámil české europoslance.
Pro Českou republiku je podle Hospodářské komory klíčová hlavně energie z jádra a přechodně také ze zemního plynu. Unie by proto tyto energetické zdroje neměla diskriminovat či dokonce vylučovat. „Požadovat dlouhodobou energetickou soběstačnost a přitom se spoléhat jen na obnovitelné zdroje je pro nás nesplnitelné. Požadujeme proto úpravu evropské taxonomie a zařazení jádra mezi bezemisní zdroje. Zemní plyn samozřejmě není bezemisní zdroj, ale Evropská komise jeho využití musí akceptovat na nastávající přechodné období, minimálně do roku 2050,“ uzavírá Dlouhý.
