Čtvrtek 18. dubna 2024
ikona hodiny31. 3. 2022 17:28

Inflace ekonomiku úplně nezastaví, průmysl má šanci

Letos české HDP vzroste o 1,2 % ve srovnání s těžkým rokem 2021. A to i přes souběh dopadů koronavirové krize a války na Ukrajině. Silná inflace dopadne na firmy i domácnosti, průmysl jako celek ale nebude paralyzován. Předpokladem predikce je brzké ukončení války. Sdělil to prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý na základě nejnovější Komorové národohospodářské prognózy.

Miroslav Beneš Miroslav Beneš autor

Absolvent Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (obor Žurnalistika) pracoval od roku 2013 ve zpravodajství České televize. Zde se jako redaktor věnoval převážně ekonomickým tématům, burzovnímu zprávám a tvorbě příspěvků pro pořady Ekonomika ČT24, Byznys ČT24 nebo Události. Od roku 2017 pracuje v Hospodářské komoře, kde se podílí na tvorbě mediální komunikace této instituce. Vedle tvorby tiskových zpráv a organizace tiskových konferencí spolupracuje na obsahu časopisu Komora a je autorem týdenních Newsletterů Hospodářské komory.

Foto: Shutterstock.com Průmysl mírně poroste, navzdory inflaci i válce Foto: Shutterstock.com

Křehký růst ekonomiky bude v prostředí velkých nejistot tažen dvěma procesy – vyšší spotřebou domácností a kladným příspěvkem zahraničního obchodu. V prostředí očekávaného dalšího růstu cen a doposud nevypuštěného polštáře covidových úspor, i přes pokles reálných mezd budou mnozí spotřebitelé spíše nakupovat než dále odkládat spotřebu.

Novým impulzem bude spotřeba běženců z Ukrajiny, a to díky dovezeným vlastním finančním prostředkům i mimořádným sociálním dávkám. Zvýší se např. poptávka po potravinách, oblečení pro děti i po vybavení domácností. Růst spotřeby nebude působit protiinflačně, zato však bude podporovat výrobce a prodejce řady položek spotřebního koše, a tedy hrát v omezené míře i prorůstovou roli.

Pokud jde o pozitivní vliv zahraničního obchodu, nepředpokládáme soustavné masivní intervenční nákupy české měny ze strany centrální banky. Koruna však za celý letošní rok v průměru neposílí ani v důsledku předpokládané průběžné realizace politiky zvyšování úrokových sazeb. Nepříliš silná koruna sice nebude výrazněji tlumit importovanou složku inflace (vysoké ceny dovážených vstupů), zato však bude působit proexportně. Udržení vývozního potenciálu je zvláště důležité v letošním roce, kdy předpokládáme rekonstrukci zpřetrhaných globálních dodavatelsko-odběratelských řetězců. České firmy mají reálnou šanci na dlouho obsadit uvolněné články.

Investiční apetit firem tlumí zejména aktuální cenový vývoj, tvorba hrubého fixního kapitálu tak letos k růstu HDP nepřispěje. Pokud by tato tendence měla pokračovat, podvázalo by to zásadním způsobem ekonomický rozvoj v příštích letech. Jsou to totiž právě investice, které mají největší multiplikační hospodářský efekt. Pozitivním rizikem je čerpání peněz v rámci Národního plánu obnovy a rychlost zapojení těchto prostředků do reálné ekonomiky. Šancí zejména pro příští léta je daňová stimulace investic (rychlejší odpisy nově pořízeného majetku).

Komorová národohospodářská prognóza, březen 2022

HDP (r/r, stálé ceny, %) – 1,2

HDP (r/r, běžné ceny, %) – 11,5

Inflace (CPI, roční průměr, %) – 13,0

Tvorba hrubého fixního kapitálu (r/r, stálé ceny, %) – 0,0

Průmysl (r/r, stálé ceny %) – 2,0

Nominální průměrná hrubá mzda (r/r, %) – 7,0

CZK/EUR (roční průměr) – 25,0

Nezaměstnanost (MPSV, %) – 4,5

Válečný konflikt se projeví na českém trhu práce, např. změnou struktury zahraničních pracovníků – odchozí kvalifikované ukrajinské muže mohou jen z části saturovat příchozí ženy v rámci migrační vlny. V letošním roce nicméně bude nadále pokračovat převis poptávky po pracovní síle nad její nabídkou, včetně strukturálních nerovnováh. Velkou výzvou je efektivní organizování rekvalifikačních programů, i když jejich pozitivní přínos lze očekávat až v dalších letech. Pokud jde o ukazatel nezaměstnanosti, přecházíme k administrativnímu ukazateli Úřadu práce ČR (podíl nezaměstnaných osob), a to kvůli předpokládaným metodickým problémům při aktuálním uplatňování postupů při výběrovém šetření ČSÚ v podmínkách migrační vlny. Neočekáváme, že by podíl nezaměstnaných osob v kterémkoliv letošním měsíci překročil 6 %. Stále napjatá situace na trhu práce vede k růstu nominálních mezd, reálně se však mzdy sníží. Reálný pokles mezd sice negativně zasáhne obyvatele, ale zároveň bude působit protiinflačně.

Letošní relativně vysoká 13% míra inflace je z velké části dovezená (ceny energií, materiálů, součástek a dalších vstupů), má však i domácí původ – zejména se jedná o ceny bydlení a mandatorní a kvazimandatorní výdaje státního rozpočtu, jako jsou důchody a další sociální dávky (včetně těch nových pro běžence) a platy zaměstnanců veřejného sektoru. Předpokládáme, že hrozícímu riziku ještě vyšší inflace zabrání svou efektivní měnovou politikou ČNB.

Problémem cenového vývoje nejsou maloobchodní (spotřebitelské) ceny samy o sobě, ale jsou jím zejména ceny výrobců. Přestože se v podstatě všem tuzemským firmám zvyšují ceny vstupů, a to velmi výrazně, z komorových šetření vyplývá, že zdaleka ne všichni podnikatelé plánují zvýšení cen u své vlastní produkce. Nemalá část firem totiž přistoupí ke snížení svých marží, což se týká především menších firem. Růst cen vstupů se tak v plné míře nepromítne do spotřebitelské inflace, ale přístup podnikatelského sektoru bude dopady tohoto růstu na spotřebitele tlumit.

Křehkost predikovaného růstu je dána nejen nejistotou ohledně dalšího vývoje válečného konfliktu na Ukrajině, dostupnosti energetických vstupů a epidemického vývoje. Růst totiž může být již v druhé polovině letošního roku zpomalen, resp. zastaven v důsledku reakce podnikatelského sektoru na implementaci klimaticko-energetických plánů EU a na praktické zavádění evropské regulace spojené s udržitelnou správou a řízením společností a s náležitou péčí v dodavatelských řetězcích.

Při přípravě Komorové národohospodářské prognózy Hospodářská komora ČR využívá technického instrumentária České spořitelny v podobě modelu všeobecné ekonomické rovnováhy a výstupy z vlastních šetření mezi svými 16 tisíci členy. Poslední letošní šetření o kondici a očekávání podnikatelského sektoru ČR proběhlo ve druhé polovině března. Zpětnou vazbu o současném a očekávaném vývoji ekonomiky Hospodářská komora ČR dále získává v rámci svých 25 odborných sekcí, sdružujících podnikatele a experty k dané problematice, na setkáních zástupců Hospodářské komory ČR s čelnými představiteli firem v jednotlivých krajích nebo například také v rámci komorové poradny.

Články autora Miroslav Beneš

Nejnovější články

Trendy
Timber Praha – první udržitelná dřevostavba bytových domů v Praze

Domy komorního charakteru Timber Praha obsahují 62 jednotek...

Arcus City – v blízkosti přírody, na dosah...

Expertní pohled
Fulfillment: Revoluce v logistice

Fulfillment není jen proces doručování zboží, je to...

Majitelé e‑shopu se nemusejí starat o kapacitu skladových...

Nicméně vize značky LOG4U sahá daleko za pouhé...

Společnost Geek+ přinese špičkové mobilní roboty pro přepravu...

Trendy
Perfektní klima pro elektrické vozy

Všude tam, kde jsou kladeny vysoké požadavky na výkon,...

HVH topení přeměňuje stejnosměrný elektrický proud na teplo...

Pokud máte benzinové nebo naftové auto, je pro...

Nejnovější Nezařazené

Nezařazené
Proč ECB nebude spěchat se sazbami dolů?

Popravdě řečeno, pro trhy nejde o žádné překvapení....

Takto přísná měnová politika ale není bez rizika....

Nezařazené
Komora oceňuje digitalizaci obchodování s automobily

„Vláda při svém nástupu slíbila maximální možnou digitalizaci....

Semináře o digitalizaci obchodu s automobily se zúčastnili...

Nezařazené
Členské firmy Jhk zabodovaly v soutěži Spokojený zákazník 2023

Sdružení českých spotřebitelů každoročně od roku 2001 vyhlašuje...

Ocenění Spokojený zákazník také vyjadřuje, že firma, která...

Tyto ocenění jsou také důkazem toho, že firmy...