Nedostatek zaměstnanců způsobuje miliardové škody

Více než tři pětiny podniků nové zaměstnance totiž hledají většinou jiným způsobem než přes pobočky Úřadu práce ČR. Potvrzuje to šetření Hospodářské komory mezi 772 podniky. Ministerstvo práce a sociálních věcí počet volných pracovních míst inzerovaných alternativními způsoby – například přes pracovní portály, sociální sítě či agentury – systematicky nesleduje.

Na Úřad práce ČR se při hledání zaměstnanců plně spoléhá pouze 7 % zaměstnavatelů, pro které je Úřad práce ČR primárním prostředníkem pro hledání zaměstnanců.

Hospodářská komora upozorňuje, že kvůli neobsazeným pracovním místům státní kasa každoročně přichází o desítky miliard korun, které by mohl stát vybrat na odvodech zaměstnanců a zaměstnavatelů, dani ze mzdy a nepřímých daních, jako je například DPH, pokud by volná pracovní místa byla obsazena. Podle dřívějších odhadů Hospodářské komory tak stát mohl v roce 2018 vybrat 84 miliard korun jen na daních a odvodech, o rok později to bylo už 110 miliard korun.

„S koronakrizí se situace změnila, nicméně platí, že letos je každá miliarda potřeba víc než kdykoli v minulosti. Je to rezervoár, který ale není vládou využit. Tyto peníze by přitom vládě pomohly rychleji se vymanit z obrovského deficitu státního rozpočtu a lépe zvládat rychlý nárůst cen energií, inflaci a migraci,“ uvedl viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.

Jedním z hlavních důvodů, proč se podnikům nedostává kvalifikovaných zaměstnanců, je demografie – na trh práce vstupují slabé ročníky a zároveň rychle roste počet lidí odcházejících do řádného i předčasného důchodu.

„Z toho důvodu je jasné, že se situace jen tak rychle nezlepší. Přechodným řešením je zaměstnávání cizinců skrze vládní programy. Problémem ale teď je, že s ohledem na aktuální situaci byl příjem žádostí firem o kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny vládou pozastaven a kvóty pro ostatní země jsou nedostatečné,“ dodal Prouza.

Kvůli současným kvótám tak bude velmi obtížné v některých odvětvích průmyslu obsadit pracovní místa spojená s fyzickou zátěží, kvalifikací a zkušenostmi, která jsou téměř neslučitelná se zaměstnáváním žen ani s možností částečného úvazku. Pro Filipíny je roční kvóta nastavena na 2 000 žádostí, Indii 600 žádostí, Kazachstán 500 žádostí, Moldavsko 1 000 žádostí, Mongolsko 1 000 žádostí a pro Srbsko a Černou Horu 1 900 žádostí za rok.

Hospodářská komora proto usiluje o to, aby vláda navýšila kvóty zejména pro Mongolsko, Kazachstán, Moldavsko a Indii, kde vyřízení žádosti firem v některých případech v současnosti trvá bezmála jeden rok. Taková doba je ale nepřijatelná jak pro samotného zájemce o práci v České republice, tak i pro zaměstnavatele.

Hospodářská komora je jednotným centrálním místem pro sběr, kontrolu a zařazování žádostí zaměstnavatelů do vládního Programu kvalifikovaný zaměstnanec (9 zemí včetně Ukrajiny). Vyřizuje více než 80 % všech žádostí firem v zemi. Agendu spojenou s krátkodobými vízy nebo agenturní zaměstnávání nezajišťuje.

Cizinec se skrze tyto vládní programy stává kmenovým zaměstnancem, to znamená, že má stejné mzdové a pracovní podmínky jako kterýkoli český zaměstnanec. Nastupuje do práce až tehdy, pokud o místo neprojeví zájem český občan nebo cizinec z EU.

Zaměstnanecká karta má dvouletou platnost. Pobytové oprávnění se vztahuje k zaměstnání. Pokud cizinec nemá zaměstnání, není mu v ČR pobyt povolen. Do ČR můžou přijet pouze kvalifikovaní zaměstnanci, to znamená, že tento program firmám neumožňuje zaměstnávat nekvalifikované cizince.

Hospodářská komora za posledních šest let zpracovala 15 000 žádostí firem o 100 tisíc pracovníků ze zahraničí (9 zemí). Nejčastěji žádané profese pocházejí ze stavebnictví, skladování, dopravy, stravování a výroby.

Do šetření Hospodářské komory ke způsobu inzerování pracovních nabídek se zapojilo 772 respondentů – členů Hospodářské komory České republiky z řad mikro, malých, středních i velkých podniků, zástupců všech hlavních odvětví ze všech krajů České republiky.