Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024 09:00Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
Hospodářská komora upozorňuje, že nový zákon na výstavbu takzvaných nezbytných staveb, který projednává v tomto týdnu Poslanecká sněmovna, může způsobit přemíru problémů, které by vznikly při jeho aplikaci v praxi. Stát se totiž chystá sobě, krajům a obcím umožnit vyhnout se drahým a složitým požadavkům při výstavbě bytů, škol, školek a dalších staveb, a to včetně těch, které jsou běžně požadovány jako nezbytné pro ochranu života a zdraví. Zákon dokonce veřejné správě umožňuje zahájení výstavby dočasných staveb bez předložení dokumentace stavebnímu úřadu, tedy v možném rozporu s ochranou veřejných zájmů.
„Stát má přece chránit občany stejně, ať bydlí v soukromém či obecním bytě, stejně tak i děti, ať chodí do školky, kterou stavěla obec, nebo ji dostala od soukromého investora. Nelze klást na soukromý sektor nepřiměřené a mnohdy byrokratické a přemrštěné požadavky, a samosprávě umožnit nerespektovat žádná ustanovení, a to ani ta, která vedou k ochraně životů a zdraví,“ upozorňuje na dvojí metr a nedopracovanost nového zákona předsedkyně Sekce územního a regionálního rozvoje Hospodářské komory České republiky Hana Landová.
Hospodářská komora upozorňuje, že zákon sice vznikl v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, nijak ale nehovoří o tom, že ubytovací kapacity budou využívány jen uprchlíky z Ukrajiny. Dočasné stavby totiž bude možné následně libovolně užívat. Nutno ale dodat, že rozdíl v technických požadavcích se výrazně promítá do ceny nemovitostí, což souvisí s otázkou dostupnosti bydlení pro občany, kterou vláda slibuje ve svém prohlášení řešit.
Podle Hospodářské komory jde o zásadní zásah do trhu, neboť zákon připouští možnost změny nezbytné stavby na stavbu trvalou. Řadu technických požadavků přitom nelze dodatečně měnit. Jde třeba o výšku patra, počet parkovacích míst či odstup od jiných staveb, logicky tak dochází i k dopadu na kvalitu a cenu sousedních budov. Hospodářská komora vyjadřuje obavy z nadužívání, a v konečném důsledku z rizika zneužití tohoto nového institutu.
„Pokud si chce náš občan postavit nebo koupit rodinný dům nebo byt, musí v ceně stavby akceptovat tvrdé normy, ačkoliv leckteré předepsané investičně i provozně náročné požadavky ve skutečnosti ani nevyžaduje. Na druhou stranu tady vzniká legální prostor pro vytvoření slamů, a to přesto, že kvalitu stávajících budov v mnoha ohledech stát kritizuje a novými zákony jim nutí aplikovat green deal. Domníváme se, že stát by například v energetické náročnosti měl jít příkladem, a ne se zbavit odpovědnosti za ekologické a jiné požadavky,“ dodala Landová.
Hospodářská komora upozorňuje, že návrh zákona neobsahuje ani ustanovení k vymahatelnosti a sankce. „Zákonná povinnost musí být vymahatelná. Nelze přece sankci neudělit jen z důvodu, že stavebníkem může být stát, kraj nebo obec,“ vysvětluje Landová, podle které se tak zakládá nerovnost v postavení soukromých stavebníků.
Z výše uvedených důvodů považuje Hospodářská komora za nutné, aby byl zákon podroben věcné diskusi a jeho zásadní nedostatky byly v rámci druhého čtení odstraněny prostřednictvím odpovídajících pozměňovacích návrhů.